Otazníky kolem odvodů za zdravotně postižené

Otazníky kolem odvodů za zdravotně postižené

  • Publikováno: 5.12.2005
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Práce a mzda 2005/13

JUDr. Ladislav Jouza

Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se zdravotním postižením (osoby se ZP) výhodnější podmínky pro jejich zapojování do zaměstnání a současně stanoví právní povinnosti zaměstnavatelům nebo orgánům státní správy a samosprávy.

PŘÍSPĚVEK ZAMĚSTNAVATELŮM

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců, jsou specifickou skupinou. Tito zaměstnavatelé mají zkušenost se zaměstnáváním osob těžko umístitelných na trhu práce, dovedou přizpůsobit pracoviště potřebám zdravotně postižené osoby, vytváří pracovní klima, které umožňuje této osobě integraci do pracovního kolektivu. Na druhé straně se však musí vyrovnávat s vyšší nemocností svých zaměstnanců, se snížením jejich pracovního výkonu a se sníženou přizpůsobivostí těchto zaměstnanců.

Tyto zaměstnavatelské subjekty se pohybují na volném trhu práce a platí pro ně obecná ekonomická pravidla. K posílení jejich schopnosti konkurence jsou jim poskytovány dotace investičního a neinvestičního charakteru.

Zaměstnavatelům náleží měsíční příspěvek ve výši 0,66 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého zaměstnaného občana s těžším zdravotním postižením a ve výši 0,33 za každou jinou zaměstnanou osobu se ZP. Pro stanovení počtu zaměstnanců se ZP a s těžším zdravotním postižením, na které má být příspěvek poskytován, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet těchto zaměstnanců.

Příklad

Zaměstnavatel s více než 50 % zaměstnan ých osob se ZP zaměstnával v roce 2005 celkem 60 těchto osob a průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí 2004 byla 16 321 Kč. Výše příspěvku je 323 155 Kč (5 385 Kč x 60). V důsledku vyšší průměrné mzdy se zvýšily i příspěvky poskytované těmto zaměstnavatelům.

Příspěvek poskytuje zálohově úřad práce místně příslušný podle sídla zaměstnavatele. Jeho vyúčtování za kalendářní rok se provede nejpozději do 31. ledna následujícího roku, tedy do 31. ledna 2006. Zaměstnavatel musí pro poskytnutí příspěvku splnit zákonné podmínky:

  • nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,
  • nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
  • není mu poskytován jiný státní příspěvek nebo dotace na úhradu mzdových nákladů pro občany se ZP.

Účelem příspěvku je zaměstnavatelům částečně kompenzovat zvýšené náklady související se zaměstnáváním občanů se ZP. Jedná se zejména o nezbytná organizační, technická a personální opatření a přizpůsobení pracoviště, organizaci výroby a podnikatelské činnosti, jimiž jsou zmirňovány důsledky vyšší nemocnosti a nižšího zbytkového potenciálu těchto zaměstnanců.

Příklad

Kdo kontroluje, zda zaměstnavatel plní povinnosti ve vztahu k osobám se ZP?

Vzhledem k tomu, že právní úprava zaměstnávání osob se ZP je obsažena v předpisech o zaměstnanosti, mohou dodržování povinností zaměstnavateli kontrolovat úřady práce.

DAŇOVÉ VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, mají další výhody v daňové oblasti. Podle § 35 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů může každý zaměstnavatel (právnická nebo fyzická osoba) snížit daň z příjmu. Za každého zaměstnaného pracovníka se zdravotním postižením může zaměstnavatel uplatnit slevu na dani ve výši 18 000 Kč ročně, za pracovníka s těžším zdravotním postižením ve výši 60 000 Kč ročně. Daň se rovněž snižuje o polovinu u poplatníků – právnických osob uvedených v § 17 zákona o daních z příjmů, kteří zaměstnávají více než 25 zaměstnanců a podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50 % ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců.

Zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % těchto občanů je rovněž zvýhodněn při zadávání veřejných zakázek v obchodní veřejné soutěži. Při hodnocení jeho nabídky musí být jím předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než 20 %.

PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU OSOB SE ZP

Podle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., je zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci povinen zaměstnat nejméně 4%osob se zdravotním postižením. Do povinného podílu se započítává každý zaměstnanec s těžším zdravotním postižením třikrát. Tyto povinnosti se nevztahují na zaměstnávání občanů v zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů a na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky.

Příklad

Zaměstnavatel je na rozpacích, jak ým způsobem má splnit zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se ZP. Jakým způsobem může zaměstnavatel splnit uvedenou zákonnou povinnost?

Povinnost zaměstnávat občany se ZP zaměstnavatel splní:

  • zaměstnáváním těchto občanů ve výši uvedeného povinného podílu (procenta), nebo
  • odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (např. zařízení invalidů, výrobní družstva apod.) nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností nebo zadáváním zakázek těmto subjektům či OSVČ, nebo
  • odvodem do státního rozpočtu.

Je nejvhodnější, aby zaměstnavatel povinnosti splnil tzv. přímým zaměstnáváním těchto osob. Jde jen o pracovní poměr, nikoli o dohodu o pracovní činnosti nebo o dohodu o provedení práce.

Příklad

Zaměstnavatel zaměstnává 100 zaměstnanců. Kolik musí zaměstnat osob se ZP?

Bude-li mít např. zaměstnavatel tzv. přepočtený stav zaměstnanců 100, musí zaměstnávat alespoň 4 osoby se ZP anebo zvolit jinou z forem plnění. Formy plnění uvedené v zákoně může také kombinovat. Přitom neplatí zákaz sjednávání pracovního poměru na dobu určitou s těmito osobami.

PRŮMĚRNÝ ROČNÍ PŘEPOČTENÝ POČET ZAMĚSTNANCŮ

Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Do tohoto počtu se nezapočítávají příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazeni do obecní policie a báňští inspektoři. Od roku 2005 se již započítávají zaměstnanci pracující na místech obsazených volbou nebo jmenováním.

Při výpočtu se vychází z celkového počtu skutečně odpracovaných hodin (včetně přesčasové práce), zaměstnanci v pracovním poměru ve sledovaném kalendářním roce (za rok 2005), zvýšeného o hodiny neodpracované těmito zaměstnanci např. z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, překážek v práci, v důsledku čerpání dovolené nebo ošetřování nemocného člena rodiny. Součet všech těchto hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků, připadající ve sledovaném kalendářním roce na jednoho zaměstannce pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

Příklad

tZaměstnanci odpracovali ve 40 hodinové týdenní pracovní době za celý kalendářní rok 260 000 hodin. Součet všech neodpracovaných hodin je 24 200. Celkový roční fond pracovní doby (bez svátků) připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu 40 hodin týdně ve sledovaném roce 2005 činí 2 024 hodin.

Zjištění přepočteného stavu:

  1. celkový počet hodin: 260 000 + 24 200 = 284 200
  2. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců: 284 200 : 2 024 = 140,41
  3. povinný podíl: 4 % ze 140,41 = 5,62

Zaměstnavatel má v uvedeném případě zaměstnávat 5,62 % osob se zdravotním postižením.

ODEBÍRÁNÍ VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB

Povinnost zaměstnávat tyto osoby zaměstnavatel může také splnit odebíráním výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Nový zákon o zaměstnanosti vychází při úpravě náhradního plnění (výrobky, služby nebo výrobní programy) z dřívější právní úpravy, kterou zjednodušil a zpřehlednil. Dřívější výpočet náhradního plnění se odvozoval od ceny výrobků ve vztahu k produktivitě práce a ukázal se jako nevhodný a vůči zaměstnavatelům mnohdy nespravedlivý.

Při zjišťování počtu těchto osob, které se zaměstnavateli „započítávají“ do povinného podílu, i když odebírá vý- robky nebo zadává zakázky, se postupuje podle vyhlášky č. 518/2004 Sb., takto:

Z celkového objemu plateb, uskutečněn ých za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od subjektů, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku.

Příklad

Zaměstnavatel odebral ve sledovaném roce 2005 výrobky od zaměstnavatele s více jak 50 % osob se zdravotním postižením v celkovém objemu 800 000 Kč. Od této částky se odečte daň z přidané hodnoty (např. 160 000 Kč) a tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy. Výsledek představuje počet osob se zdravotním postižením, které si může tento zaměstnavatel započítat do plnění povinného podílu i když odebíral výrobky a tyto osoby přímo nezaměstnával. Konkrétní výpočet je např. 800 000 Kč – 160 000 Kč = 640 000 Kč. Tato částka se dělí sedminásobkem průměrné mzdy, v současnosti je to částka 115 000 Kč. Číslo (640 000 : 115 000) 5,56 představuje počet zdravotně postižených osob, které si může zaměstnavatel započítat, jakoby je zaměstnával.

ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

Příklad

Objem zakázek byl u zaměstnavatele 800 000 Kč. Jaký počet osob se ZP si může tento zaměstnavatel započítat, jako by je zaměstnával?

Postup je obdobný jako v předchozím případě. Vydělí se celkový objem plateb bez daně z přidané hodnoty, realizovan ých ve sledovaném kalendářním roce ze zadané zakázky zaměstnavatelem s více než 50 % zaměstnanci se ZP, sedminásobkem průměrné mzdy zjištěné za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného roku. Např. zakázky byly v celkové částce 800 000 Kč. PARAGRAFY V POHYBU 48 Práce a mzda 13/2005 Toto číslo se dělí sedminásobkem průměrné mzdy (v současnosti 115 000 Kč) = 6,95 osob.

ODVOD DO STÁTNÍHO ROZPOČTU

Zákon o zaměstnanosti zavedl další formu plnění povinného podílu pro zaměstnávání osob se ZP, pokud zaměstnavatel svou zákonnou povinnost nesplní někter ým z předchozích způsobů, jedná se o odvod do státního rozpočtu.

Výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se ZP, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl 2,5 násobku průměrné mzdy.

Příklad

Zaměstnavatel nezaměstnal 3 osoby se ZP. Jaká je výše jeho odvodu do státního rozpočtu?

Vyjdeme-li ze skutečnosti, že průměrná mzda v národním hospodářství bude za 1. až 3. čtvrtletí 2005 asi 18 000 Kč, je tento odvod ve výši 45 000 Kč na jednoho zaměstnance, celkově tedy 135 000 Kč.

Zaměstnavatel musí do 15. února kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění.

Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost zaměstnávat občany se ZP ve stanoveném procentu nebo odebíráním výrobků, musí provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím příslušného úřadu práce nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, za který povinnost odvodu vznikla. Za rok 2005 tedy do 15. února 2006.

Podle těchto zásad budou zaměstnavatelé postupovat při zjišťování počtu zaměstnanců se ZP za rok 2005, tedy počátkem roku 2006 (do 31. 1. 2006 a do 15. 2. 2006).

Povinnost k odvodu do státního rozpočtu se nevztahuje na organizační jednotky státu a na zaměstnavatele zřízené státem, kteří nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.


Přístup zdarma

 

Mzdová praxe na zkoušku

 

Vyzkoušejte 10denní přístup ZDARMA!

Práce a mzda expert

Předplatné Práce a mzda minimum
v hodnotě 3 370 Kč

 

  Přístup zdarma

 


Klíčová slova

Komerční sdělení