Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Verze dokumentu

262/2006 Sb.

ZÁKON

ze dne 21. dubna 2006

zákoník práce

31.12.2006: Změna: 585/2006 Sb.
1.8.2007: Změna: 181/2007 Sb.
1.1.2008: Změna: 261/2007 Sb. , 296/2007 Sb. , 362/2007 Sb. , 357/2007 Sb.
14.4.2008: Změna: 116/2008 Sb.
1.7.2008: Změna: 121/2008 Sb. , 126/2008 Sb.
1.10.2008: Změna: 294/2008 Sb.
1.1.2009: Změna: 305/2008 Sb. , 382/2008 Sb. , 451/2008 Sb.
24.4.2009: Změna: 262/2006 Sb. (viz 55/2010 Sb.m.s. )
14.9.2009: Změna: 320/2009 Sb.
9.10.2009: Změna: 326/2009 Sb.
1.11.2009: Změna: 286/2009 Sb.
1.1.2010: Změna: 306/2008 Sb. , 462/2009 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

§ 1

Tento zákon

a) upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními,

b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními,

c) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ ,

d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a).

§ 2

(1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona, jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. Odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 odst. 1 , kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství, není možné, to však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance.

(2) K odchylné úpravě práv nebo povinností podle odstavce 1 může dojít smlouvou a za podmínek stanovených tímto zákonem též vnitřním předpisem.

(3) Odchylná úprava práv týkající se mzdových, popřípadě platových práv a ostatních práv v pracovněprávních vztazích (§ 307 ) nemůže být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví tento zákon, kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis jako nejméně nebo nejvýše přípustné.

(4) Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě

1 2 3 4 5 ... 62 > >|

ČÁST TŘINÁCTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ