http://www.myx.cz

Účtování o dohadných položkách

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Účtování o dohadných položkách

  • Publikováno: 1.10.2006
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Účetnictví v praxi 2006/10

Ing. Miroslav Bulla

Při vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Zároveň je třeba o veškerých nákladech a výnosech účtovat bez ohledu na okamžik jejich skutečné úhrady. Zajištění časové a věcné souvislosti se provádí mimo jiné i pomocí dohadných položek aktivních a pasivních.

Dohadné položky jsou pohledávky či závazky, které sice věcně patří do běžného období, ale prokazatelně nastanou až v následujícím období, tj. doklady budou doloženy až v tomto následujícím období. Prostřednictvím dohadných položek se tedy účtuje o skutečnostech, které nejsou v běžném účetním období doložitelné externím dokladem, tzn. jde o nepotvrzené ale očekávané pohledávky, resp. výnosy (dohadné položky aktivní) a o nepotvrzené ale očekávané závazky, resp. náklady (dohadné položky pasivní). Na dohadné účty se účtují takové položky, u kterých účetní jednotka zná účel jejich použití a období, kterého se týkají, ale nezná přesnou částku, tj. výši dané pohledávky či závazku. Mnoho účetních jednotek účtování o dohadných položkách podceňuje a neúčtuje o nich, nepostupuje tak v souladu s účetními předpisy a účetnictví pak neposkytuje věrný obraz skutečnosti. V tomto příspěvku bych se proto rád zmínil o právní úpravě týkající se účtování o dohadných položkách aktivních i pasivních, proč se vlastně o dohadných položkách musí účtovat a jakým způsobem se stanovuje jejich výše. Dále se budu především zabývat, jak se o dohadných položkách účtuje a uvedu zde rovněž konkrétní příklady tohoto účtování.

Právní úprava

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví účtují účetní jednotky o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí, přitom o veškerých nákladech a výnosech se účtuje bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Rovněž podle bodu 6.1. písm. a) Českého účetního standardu pro podnikatele (dále jen ČÚS) č. 19 - Náklady a výnosy se náklady a výnosy účtují zásadně do období, s nímž časově a věcně souvisí, což se provádí prostřednictvím účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv.

Podle bodu 3.11. ČÚS č. 017 - Zúčtovací vztahy se v účtové skupině 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv účtuje o přechodných účtech aktiv a pasiv. Na příslušných účtech se časově rozlišují náklady a výnosy v souvislosti s konkrétním titulem v určité známé výši (časové rozlišení), jakož i v dohadné výši v souvislosti s konkrétním titulem, a sice mezi dvěma nebo více za sebou jdoucími účetními obdobími (dohadné položky).

Účtování na dohadné účty aktivní je upraveno v bodu 3.11.6. ČÚS č. 017, podle kterého se dohadné položky aktivní účtují na příslušném účtu vykazovaném v položkách "C. II.6. Dohadné účty aktivní" nebo "C. III.8. Dohadné účty aktivní". Jde například o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady. Patří sem i výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, respektive toto bankovní vyúčtování bylo chybné, jakož i odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků. Výše uvedené případy se vyúčtují se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtových skupin 64 - Jiné provozní výnosy nebo 66 - Finanční výnosy.

Účtování na dohadné účty pasivní je upraveno v bodu 3.11.7. ČÚS č. 017, podle kterého se dohadné položky pasivní účtují na příslušném účtu vykazovaném v položkách "B. II.8. Dohadné účty pasivní" nebo "B. III.10. Dohadné účty pasivní". Jde o položky, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh, například nevyfakturované dodávky. Účtují se sem i nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za dané účetní období, respektive toto bankovní vyúčtování je chybné, a závazek k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši závazku, a to se souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtových skupin 56 - Finanční náklady a příslušného účtu účtové skupiny 54 - Jiné provozní náklady, popř. na vrub příslušného účtu majetku, resp. nákladů v případě nevyfakturovaných dodávek. Účtuje se zde i náhrada za nevybranou dovolenou, pokud bude proplacena v příštím roce. Účtuje se zde i poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce.

Zmínky o účtování na dohadných účtech jsou rovněž i v některých dalších ČÚS týkajících se jednotlivých okruhů účtování, jde především o tyto ČÚS:

  • Bod 5.1.2. ČÚS č. 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek - nevyfakturované dodávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se ke konci rozvahového dne účtují jako dohadné položky pasivní na vrub příslušného účtu účtové skupiny 04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv.
  • Bod 4.4.1. ČÚS č. 015 Zásoby - při uzavírání účetních knih se nevyfakturované dodávky zásob účtují ve prospěch dohadných účtů pasivních účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv.
  • Bod 4.1.2. ČÚS č. 021 Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci -zaúčtování zůstatků dohadných účtů aktivních a pasivních při konkursu.
  • Bod 3.3.1. ČÚS č. 023 Přehled o peněžních tocích - zahrnování dohadných položek do přehledu o peněžních tocích.

V následujících ustanoveních vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen "VPU"), jsou obsahově vymezeny položky rozvahy (bilance), tj. je zde definováno, kde budou dohadné položky vykázány v rozvaze:

§ 10 odst. 7 - položka C. II.6. Dohadné účty aktivní

  • obsahuje částky pohledávek stanovené podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše (tzn. jde o dlouhodobé pohledávky).

§ 11 odst. 2 - položka C. III.8. Dohadné účty aktivní

  • viz předchozí, jde však o krátkodobé pohledávky.

§ 17 odst. 7 - položka B. II.8. Dohadné účty pasivní

  • obsahuje částky závazků stanovené podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše (tzn. jde o dlouhodobé závazky).

§ 18 odst. 2 - položka B. III.10. Dohadné účty pasivní

  • viz předchozí, jde však o krátkodobé závazky.

Dohadné položky se tedy v rozvaze vykazují jako dlouhodobé či krátkodobé pohledávky (dohadné položky aktivní) nebo jako dlouhodobé či krátkodobé závazky (dohadné položky pasivní), nevykazují se tedy jako přechodné účty aktiv a pasiv, jako tomu bylo dříve. Zda bude účetní jednotka dané dohadné položky vykazovat v krátkodobých či dlouhodobých pohledávkách, resp. závazcích, se odvíjí od doby splatnosti, kterou mají dohadné položky k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Význam dohadných účtů

O jednotlivých účetních případech je tedy třeba účtovat do období, se kterým časově a věcně souvisejí, to platí obzvlášť při účtování nákladů a výnosů. V účetnictví jsou totiž účetní jednotky povinny důsledně respektovat souvislost nákladů a výnosů, to platí i tehdy, pokud jsou příslušné doklady k dispozici až v následujícím účetním období (nákup či prodej zboží, materiálu, služeb, dodávky vody, energie, plynu atd.). Věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů je možné zajistit pomocí:

  1. účtů časového rozlišení, jde o náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období, příjmy příštích období (např. účty 381, 382, 383, 384, 385).
    Účty časového rozlišení je možné použít tehdy, pokud je nejpozději v průběhu provádění uzávěrkových prací u příslušného titulu současně znám účel (věcné vymezení, tzn. čeho se daný titul týká), částka (přesná výše nákladu či výnosu) a období, kterého se týká. Pokud některá z uvedených podmínek splněna není, účetní jednotka nemůže účty časového rozlišení použít a je třeba použít např. účty dohadných položek.
  2. účtů dohadných položek - jde o dohadné účty aktivní (např. účet 388) či dohadné účty pasivní (např. účet 389). Na dohadné účty se účtují zpravidla takové položky, u kterých účetní jednotka v době provádění uzávěrkových prací obvykle zná účel a období, ale nezná přesnou částku, tj. výši daného nákladu či výnosu. Nelze tedy využít účtování prostřednictvím účtů časového rozlišení, protože jedna z podmínek pro použití účtů časového rozlišení není splněna. Pomocí dohadných položek se tedy účtuje o skutečnostech, ke kterým v běžném účetním období došlo, ale které nejsou doložitelné externím dokladem a tento doklad zpravidla není k dispozici ani během provádění uzávěrkových prací, tzn. jde o nepotvrzené pohledávky či nepotvrzené závazky. Časové rozlišování a účtování o dohadných položkách je třeba vždy provádět na přelomu účetních období, tj. na přelomu kalendářního či hospodářského roku. Smyslem dohadných položek je totiž co nejvěrněji vyjádřit finanční a majetkovou situaci účetní jednotky k rozvahovému dni, proto se o dohadných položkách účtuje k tomuto rozvahovému dni (zpravidla k 31. 12.). Z důvodů vzájemné srovnatelnosti výsledku v průběhu účetního období však účetní jednotka může na základě vlastního rozhodnutí podobným způsobem účtovat např. i v jednotlivých měsících účetního období.

Dohadné položky aktivní

Jde o aktiva, která nelze vykázat jako obvyklé pohledávky, protože nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady a není tak známa jejich přesná výše; jde o očekávané pohledávky. Výnos z těchto položek však souvisí s běžným účetním obdobím, nebo je prokazatelně protipoložkou k nákladům, které byly v běžném účetním období vynaloženy.

Jedná se tedy o obdobu účtu 385-Příjmy příštích období, neznáme ovšem přesnou výši příjmu, který v příštích obdobích obdržíme, a který se týká běžného účetního období, proto musíme použít účet 388-Dohadné účty aktivní.

PŘÍKLAD

V důsledku nehody došlo v prosinci 2006 ke škodě na firemním osobním automobilu. Tento vůz byl havarijně pojištěn, pojistnou událost předala účetní jednotka k vyřizování pojišťovně, do konce roku 2006 však pojišťovna neposkytla pojistnou náhradu a ani v průběhu provádění účetní uzávěrky nepotvrdila konečnou výši náhrady. Teprve po vyhotovení účetní závěrky v březnu 2007 obdržela účetní jednotka od pojišťovny na bankovní účet pojistné plnění.

V tomto případě je tedy třeba, aby účetní jednotka odhadla výši pojistného plnění a zaúčtovala tuto částku v roce 2006 jako dohadnou položku aktivní. V roce 2007 pak provede zúčtování této dohadné položky.

Dohadné položky pasivní

Jde o pasiva, která nelze vykázat jako obvyklé závazky, protože nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady a není tak známa jejich přesná výše; jde o očekávané závazky. Daný náklad plynoucí z těchto položek však souvisí s běžným účetním obdobím, nebo je prokazatelně protipoložkou k výnosům, které byly v běžném účetním období realizovány. Dohadné položky pasivní je třeba tvořit také proto, aby nevznikly problémy s daňovou uznatelností nákladů vztahujících se k běžnému účetnímu období v období následujícím.

Jedná se tedy o obdobu účtu 383-Výdaje příštích období, neznáme ovšem přesnou výši výdaje, který budeme muset v budoucnu zaplatit, a který se týká běžného účetního období, proto musíme použít účet 389-Dohadné účty pasivní.

PŘÍKLAD

Účetní jednotka obdržela v prosinci 2006 dodávku zboží, ale neobdržela fakturu či jiný doklad, na základě kterého by mohla o tomto zboží účtovat. Fakturu obdržela až dodatečně po ukončení uzávěrkových prací v březnu 2007.

V tomto případě je třeba, aby účetní jednotka odhadla výši závazku a zaúčtovala tuto částku v roce 2006 jako dohadnou položku pasivní. V roce 2007 pak provede zúčtování této dohadné položky.

Odhad částky dohadné položky

Přesná částka, o které se účtuje jako o dohadné položce, není zpravidla v době provádění uzávěrkových prací známa a je proto třeba ji nějakým způsobem odhadnout. Lze ji zjistit např. dotazem u dodavatele, na základě uzavřené smlouvy, z přístupných ceníků, jako úhrn zaplacených záloh (např. za elektrickou energii, vodu, plyn) atd.

Výše dohadné položky odhadnutá v běžném období (tj. v uzavíraném období) se může samozřejmě lišit od skutečné výše závazku či pohledávky zjištěné v následujícím období, potom je třeba proúčtovat takto vzniklý rozdíl. Tento rozdíl proti vytvořené dohadné položce pak v období, ve kterém byl zjištěn (tj. v následujícím období), ovlivní výsledek hospodaření, tj. zvyšuje či snižuje náklady (dohadné položky pasivní) či výnosy (dohadné položky pasivní), viz. následující schéma:

schéma

Neodůvodněně velký rozdíl mezi skutečností a vytvořenou dohadnou položkou by mohl finanční úřad napadnout jako neopodstatněný přenos nákladů (výnosů) mezi účetními obdobími. Proto je vhodné při odhadech částek dohadných položek postupovat s jistou opatrností a mít tento odhad vždy podložen. Je třeba, aby účetní jednotka byla vždy schopna dostatečně prokázat oprávněnost tvorby dohadných položek.

Tento účetní přístup k dohadným položkám je obecně respektován i z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP") v § 23 a § 24 odst. 1 - viz pokyn č. D-190 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP (bod 4 výkladu k § 24 odst. 1 ZDP). Vytvoří-li tedy účetní jednotka dohadnou položku v jiné výši, než kolik činí např. skutečná fakturace, dodatečné daňové přiznání z důvodu vzniklého rozdílu se nepodává, ale tento rozdíl ovlivní hospodářský výsledek a tím i základ daně ve zdaňovacím období, kdy účetní jednotka obdrží tuto fakturu. Náklady i výnosy účtované jako dohadné položky jsou tak daňově uznatelné, a to jak dohadná výše nákladů či výnosů v uzavíraném období, tak i příp. rozdíl v období následujícím bez ohledu na to, zda tímto postupem došlo ke zvýšení nebo snížení základu daně z příjmu.

Účtování dohadných položek

V souladu s VPU skončila dnem 1. 1. 2003 závaznost syntetických účtů stanovených v Účtové osnově pro podnikatele (dřívější příloha č. 1 k Opatření MF, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele). Nyní je v platnosti Směrná účtová osnova (příloha č. 4 VPU), která stanovuje pouze účtové třídy a účtové skupiny. Pro účtování o dohadných položkách aktivních a pasivních vymezuje účty v účtové skupině 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv. Lze přitom i nadále používat třímístné označení syntetických účtů používaných do konce roku 2002. Velká většina firem tak i nadále vychází ze syntetických účtů předepsaných do konce roku 2002, proto takto postupuji i já v tomto příspěvku a pro dohadné položky používám účty 388 a 389.

O dohadných položkách aktivních a pasivních se účtuje zpravidla k rozvahovému dni (většinou k 31. 12.), tj. do období, kam věcně patří, i když jejich výši nelze prokázat externím účetním dokladem. Pomocí vnitřních (interních) dokladů se zaúčtují dohadné položky aktivní proti výnosům a dohadné položky pasivní proti nákladům nebo majetkovým účtům. V následujícím účetním období po obdržení příslušných dokladů se dohadné položky zúčtují, tj. přeúčtují z dohadných účtů na účty příslušných pohledávek či závazků, případný rozdíl se zaúčtuje výsledkově. Viz. následující obecný způsob účtování dohadných položek:

Běžné účetní období:
Tvorba dohadné položky aktivní = 388/xxx
Tvorba dohadné položky pasivní = yyy/389

Následující účetní období:
Zúčtování dohadné položky aktivní = zzz/388
Zúčtování dohadné položky pasivní = 389/zzz

kde:
388-Dohadné účty aktivní
389-Dohadné účty pasivní
xxx-účet příslušného výnosu (např. 648, 662 atd.)
yyy-účet příslušného nákladu či aktiva (např. 042, 111, 131, 501, 518, 562 atd.)
zzz-účet příslušného aktiva či pasiva (např. 321, 315, 221 atd.)

V praxi se někdy o dohadných položkách rovněž účtuje tak, že se na počátku následujícího účetního období (např. k 1. 1.) všechny vytvořené dohadné položky vystornují (např. MD 388/D 648, MD 111/D 389 atd.) a po obdržení příslušného dokladu se pak účtuje obvyklým způsobem, tzn. již bez použití dohadných účtů.

Syntetické a analytické členění dohadných účtů v účtové skupině 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv je tedy zcela v kompetenci příslušné účetní jednotky. Toto členění dohadných účtů je třeba stanovit v účtovém rozvrhu a ve vnitropodnikové účetní směrnici upravit postupy účtování dohadných položek (způsob rušení dohadných položek, odhadu jejich výše atd.).

Příklady účtování o dohadných položkách

O dohadných položkách v konkrétních případech lze účtovat například níže uvedeným způsobem. Nejde přitom zdaleka o jediný možný postup účtování. O skutečnostech, jejichž účtování zde zmíněno není, se může účtovat analogicky.

1. Nevyfakturovaná dodávka

Jde o případy, kdy faktura, která se týká uzavíraného účetního období, je k dispozici až v následujícím roce (např. faktura za spotřebu elektrické energie, plynu, vody atd.). Tyto nevyfakturované dodávky materiálu, zboží, jiného majetku či služeb se účtují na stranu DAL příslušného účtu v účtové skupině 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv (např. účet 389Dohadné účty pasivní), účet na straně MD se volí podle druhu nevyfakturované dodávky:

  • materiál - účtuje se na příslušný účet v účtové skupině 11 - Materiál (účtování zásob způsobem A), příp. na příslušný účet v účtové skupině 50 - Spotřebované nákupy (účtování zásob způsobem B),
  • zboží - účtuje se na příslušný účet v účtové skupině 13 -Zboží (způsob A), příp. na příslušný účet v účtové skupině 50 - Spotřebované nákupy (způsob B),
  • služby - účtuje se na příslušný účet v účtové skupině 51 - Služby,
  • energie - účtuje se na příslušný účet v účtové skupině 50 - Spotřebované nákupy
  • dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek - účtuje se na příslušný účet v účtové skupině 04 - Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek.

PŘÍKLAD

Účetní jednotka obdržela 28. prosince 2006 dodávku materiálu, ale neobdržela přijatou fakturu či jiný doklad, na základě kterého by mohla o tomto materiálu účtovat. Podle předchozích dodávek a podle ceníku dodaného materiálu je zřejmé, že se cena materiálu bude pohybovat kolem 50 000 Kč (bez DPH). Faktura byla zaslána až dodatečně v březnu 2007, po ukončení uzávěrkových prací, hodnota materiálu činila opravdu 50 000 Kč (bez DPH).

Účetní jednotka musí o dodaném materiálu a vzniklém závazku účtovat do období roku 2006, se kterým časově a věcně souvisí. Protože však v průběhu provádění uzávěrkových operací nezná přesnou výši závazku, je nutné předpokládaný závazek zaúčtovat na stranu DAL účtu 389-Dohadné účty pasivní. Po přijetí faktury se pak provede zúčtování vytvořené dohadné položky.

tabulka

Pokud by se částka za materiál na konečné faktuře lišila od částky vytvořené dohadné položky pasivní, bylo by třeba proúčtovat rozdíl, tak aby zůstatek účtu 389 byl po zaúčtování faktury nulový. Pokud byl materiál již spotřebován, rozdíl by zvyšoval, resp. snižoval náklady na spotřebovaný materiál (např. účet 501).

Materiál byl vyfakturován v březnu 2007 v následující hodnotě:
a) 51 000 Kč (bez DPH),
b) 49 000 Kč (bez DPH).

tabulka

Tzn. o vzniklý rozdíl 1 000 Kč se zvýší náklady v roce 2007, v roce 2006 bylo totiž do nákladů zahrnuto pouze 50 000 Kč, tj. jen část skutečných nákladů.

tabulka

Tzn. o vzniklý rozdíl 1 000 Kč se sníží náklady v roce 2007, v roce 2006 bylo totiž do nákladů zahrnuto 50 000 Kč, skutečná hodnota však byla nižší.

2. Pohledávka za pojišťovnou

Jde o pohledávky za pojišťovnou v důsledku pojistných událostí v případech, kdy ještě nebyla poskytnuta pojistná náhrada a pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady.

PŘÍKLAD

V důsledku havárie došlo v prosinci 2006 ke škodě na firemním osobním automobilu. Tento vůz měla účetní jednotka havarijně pojištěn, pojistnou událost předala k vyřízení pojišťovně, do konce roku 2006 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní uzávěrky nepotvrdila konečnou výši náhrady. Účetní jednotka odhadla na základě nákladů na odstranění škody a na základě sjednaných podmínek v pojistné smlouvě přibližnou výši pojistného plnění na částku 78 000 Kč. Po vyhotovení účetní závěrky v březnu 2007 obdržela účetní jednotka od pojišťovny na bankovní účet pojistné plnění ve výši 75 000 Kč.

Pokud bude pojistná událost likvidována pojišťovnou až v roce 2007, je třeba odhadnout výši pojistného plnění a zaúčtovat ho v roce 2006 na stranu MD účtu 388-Dohadné účty aktivní. Po přijetí pojistného plnění v roce 2007 se pak provede zúčtování dohadné položky. Náklady na opravu vozidla jsou daňově uznatelnými náklady. V roce 2006 se dále účtuje o příp. nákladech na opravu vozidla (např. MD 511/D 321) či o účetní opravné položce dočasně snižující hodnotu poškozeného majetku, pokud oprava ještě nebyla provedena (např. MD 559/D 092).

tabulka

3. Nákladové úroky

Jde o nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, nebo je toto vyúčtování chybné, avšak souvisejí s běžným účetním obdobím.

PŘÍKLAD

V bankovním výpise za leden 2007 je k 2. 1. 2007 zúčtován nákladový úrok z provozního úvěru za období prosinec 2006 ve výši 21 587,26 Kč.

tabulka

4. Výnosové úroky

Jde naopak o výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné účetní období, nebo je toto vyúčtování chybné, avšak souvisejí s běžným účetním obdobím.

PŘÍKLAD

V bankovním výpise za leden 2007 je k 2. 1. 2007 zúčtován výnosový úrok z termínovaného vkladu za období prosinec 2006 ve výši 9 856,87 Kč.

tabulka

5. Další operace s dohadnými položkami

Pomocí dohadných položek se může podle potřeby účtovat i o dalších méně frekventovaných či méně významných skutečnostech.

PŘÍKLAD

tabulka


Klíčová slova

Podobné meritum