Odměňování práce ve svátek

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Odměňování práce ve svátek

  • Publikováno: 25.4.2008
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Práce a mzda 2008/5

Ing. Alena Chládková

Právní úprava

Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek

  1. Dle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce ve druhém odstavci zmíněného ustanovení připouští, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnul na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Z výše uvedeného vyplývá:
    • primární kompenzací za práci zaměstnance ve svátek je náhradní volno, nikoli příplatek, jako je tomu např. u práce přesčas,
    • toto náhradní volno by měl zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek (pokud byla práce ve svátek konána např. v měsíci květnu, tedy do konce srpna), ale může se se zaměstnancem dohodnout i na jiné (kratší či delší) době,
    • za dobu čerpání náhradního volna přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,
    • místo náhradního volna může být zaměstnanci na základě dohody se zaměstnavatelem (stačí samozřejmě dohoda ústní) poskytnut k dosažené mzdě příplatek, a to nejméně ve výši průměrného výdělku; zaměstnavatel se tedy nemůže k této formě kompenzace rozhodnout sám a vyloučit tak právo zaměstnance na poskytnutí náhradního volna.
  2. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší dle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Toto se týká jednoznačně zaměstnanců odměňovaných hodinovou nebo úkolovou mzdou, kterým skutečně mzda za dobu, kdy nepracovali a pracovat měli, uchází.

Jak před účinností nové právní úpravy, tak s novým zákoníkem práce po 1. 1. 2007 se objevily rozporné názory zejména na to, jak postupovat u zaměstnanců, kteří jsou odměňováni mzdou za měsíc. V praxi se vychází z toho, že měsíční mzda je zaměstnanci poskytována za naplnění celé pracovní doby podle jejího rozvrhu v daném kalendářním měsíci - zaměstnanci odměňovanému za měsíc se mzda v důsledku svátku nekrátí a tudíž mu neuchází. Zákoník práce koneckonců s touto variantou i nadále počítá, a to v ustanovení § 348 odst 1 písm. d), kde se vyjadřuje v tom smyslu, že jako výkon práce se posuzuje doba, kdy „zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho měsíční mzda nebo plat nekrátí“.

Opačný názor se opírá o skutečnost, že mzda náleží výhradně za vykonanou práci, a o ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce (které ale nabude účinnosti nejdříve dne 1. 1. 2009, tedy s novým zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů), dle něhož náhrada mzdy (platu) v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance náleží též „za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí“.

Domnívám se, že zákoník práce prvně uvedený princip nevylučuje a že zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou v případě, že se mzda nekrátí, neuchází. Aplikace druhého uvedeného názoru by měla za následek neodůvodněné navýšení mzdových prostředků pro některé zaměstnavatele podnikatelské sféry, které by při současném (a případně zvyšujícím se) počtu svátků pro řadu z nich nebylo zanedbatelné.

Lze doporučit, aby zaměstnavatel způsob, který zvolí pro zaměstnance s měsíční mzdou (to je krácení či nekrácení mzdy za neodpracovanou dobu ve svátek), zakotvil do kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu.

Plat a náhradní volno za svátek

Právní úpravu odměňování za práci ve svátek obsahuje pro zaměstnance odměňované platem ustanovení § 135 zákoníku práce. Dle tohoto ustanovení zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Pokud zaměstnanec práci ve svátek konal, přísluší mu za ni náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.

Stejně jako ve sféře mzdové se i v platové může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

Příplatky vedle sebe

Může se stát, že svátek připadne např. na sobotu nebo neděli a zaměstnanec bude v tento den vykonávat práci (ať už to bude jeho pravidelná směna, nebo výjimečná práce přesčas). Zákoník práce účinný od 1. 1. 2007 stanoví povinnost jak zaměstnavateli odměňujícímu platem, tak nově i zaměstnavateli odměňujícímu mzdou poskytnout zaměstnanci za práci v sobotu a v neděli příplatek.

Ve výše uvedeném případě tak zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příplatek za práci v sobotu nebo neděli a vedle něho náhradní volno za práci ve svátek (popř. po dohodě se zaměstnancem příplatek namísto tohoto volna). Pokud by šlo současně o práci přesčas, musí být připočten ještě příplatek za tuto práci. Jednotlivé příplatky tak zaměstnanci náleží vedle sebe.

Kontrola a postihy

Právo kontrolovat dodržování povinností ve vztahu k práci ve svátek mají dle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, orgány inspekce práce. Protože kompenzace za práci ve svátek může spočívat jednak v poskytnutí náhradního volna (za které se zaměstnancům odměňovaným mzdou poskytuje náhrada mzdy a zaměstnancům odměňovaným platem se plat nekrátí), jednak po dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem v poskytnutí příplatku, spadá nedodržení těchto povinností ze strany zaměstnavatele do dvou oblastí skutkových podstat přestupků a správních deliktů. Jde o přestupky a správní delikty na úseku odměňování zaměstnanců (viz § 13 a 26 zákona o inspekci práce) nebo na úseku náhrad (viz § 14 a 27 zákona o inspekci práce).

Zákon o inspekci práce stíhá pokutou až do výše 1 000 000 Kč případ, kdy zaměstnavatel „neposkytne zaměstnanci náhradní volno za práci ve svátek nebo mzdu za práci přesčas anebo příplatek k platu za takovou práci“. V textu této skutkové podstaty jde dle mého názoru o zjevnou chybu, protože namísto spojení „práci přesčas“ má být spojení „práci ve svátek“. Odměňováním přesčasové práce se totiž zabývá zákon o inspekci práce na jiném místě.

Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu čerpání náhradního volna za práci ve svátek dle § 115 odst. 1 zákoníku práce, hrozí mu od orgánu inspekce práce pokuta až do výše 200 000 Kč.


Klíčová slova

Podobné meritum