Potvrzení o zaměstnání – část určená pro úřad práce

Publikováno: 2.2.2012
Typ: výklady
Zdroj: Práce a mzda 2012/2

Ing. Alena Chládková
JUDr. Petr Bukovjan

Jak jsme Vás informovali již v minulém čísle tohoto časopisu, v našem nakladatelství právě vychází třetí, aktualizované a rozšířené vydání knihy autorů Ing. Aleny Chládkové a JUDr. Petra Bukovjana „Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy“.

Přinášíme Vám další úryvek z této knihy, tentokrát k oblasti, která je součástí kapitoly o povinnostech zaměstnavatele spojených se skončením pracovního poměru a která doznala s účinností od 1. 1. 2012 hned několika změn v souvislosti s novelou zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. K tomu pak přidáváme vzor formuláře, na který je v textu odkazováno.

Potvrzení pro Úřad práce

Jak vyplývá z ustanovení § 313 odst. 2 zákoníku práce, v souvislosti s vydáním potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel povinnost na žádost zaměstnance uvést v odděleném potvrzení ještě další údaje týkající se jeho pracovněprávního vztahu. Nejenom z výčtu těchto údajů je patrné, že zmíněné potvrzení je určeno pro případ, že se zaměstnanec zaregistruje po skončení svého pracovněprávního vztahu do evidence uchazečů o zaměstnání u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Jde totiž o údaje rozhodné pro posouzení jeho nároku na podporu v nezaměstnanosti, konkrétně o

výši průměrného výdělku,
uvedení toho, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení „pracovní kázně“ zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení povinnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem a
dalších skutečnostech (podrobněji viz dále).

Bližším rozborem výše uvedených údajů, a to především ve vazbě na jejich účel, je nutné dospět k následujícímu:

Pokud jde o průměrný výdělek, skutečností rozhodnou pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je průměrný výdělek ve své měsíční čisté podobě. Vyplývá to z ustanovení § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, dle kterého se výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci „stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů“. Zaměstnavatel ho zjišťuje postupem uvedeným v ustanovení § 356 odst. 3 zákoníku práce.
Údaj o rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem z důvodu porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jeho povinnosti uvedené v ustanovení § 301a zákoníku práce stejnou intenzitou má význam mj. též proto, že dle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl z výše uvedených důvodů v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah.
Za další skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti lze s ohledem na právní úpravu obsaženou v zákoně o zaměstnanosti považovat to, která ze smluvních stran, jakým způsobem a z jakého důvodu pracovněprávní vztah rozvázala a zdali v souvislosti se skončením pracovního poměru vzniklo zaměstnanci právo na odstupné, bylo (bude) vyplaceno a v jaké minimální výši předpokládané zákonem.

Poznámka

Na základě novelizovaného ustanovení § 44a zákona o zaměstnanosti platí, že uchazeči o zaměstnání, kterému bylo z posledního zaměstnání před zařazením do evidence na krajské pobočce Úřadu práce vyplaceno odstupné ve smyslu ustanovení § 67 zákoníku práce, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše tohoto odstupného (poskytování podpory se jakoby „odloží“ o dobu, která odpovídá minimální výši odstupného). Tato doba se počítá od skončení pracovního poměru.

Jak je zákonem přímo uvedeno, za výše zmíněným účelem se přihlíží pouze k odstupnému ve výši zákonného minima (viz dále v části o odstupném). Skutečnost, že zaměstnanci může být smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele odstupné navýšeno, nehraje roli.

Dle ustanovení § 67 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci odstupné v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu jeho výplaty. S ohledem na tuto právní úpravu musí zaměstnavatel do odděleného potvrzení uvést, že zaměstnanci bylo (či spíše bude) vyplaceno odstupné a v jaké to bylo (bude) výši. Uvádí se jen zákonné minimum, podle toho, o který z případů rozvázání pracovního poměru jde, resp. jak dlouho trval zaměstnanci u zaměstnavatele pracovní poměr.

Skutečností rozhodnou pro posouzení nároku uchazeče o zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti je též způsob, resp. důvod rozvázání posledního zaměstnání před zařazením do evidence na krajské pobočce Úřadu práce. Dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti platí, že uchazeči o zaměstnání, který před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, náleží podpora v nezaměstnanosti ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, a to po celou podpůrčí dobu.

Vážnými důvody se rozumí důvody vymezené ustanovením § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Jde např. o důvody spočívající v nezbytné osobní péči o dítě do 4 let věku, v místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, o zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání zaměstnanci vykonávat zaměstnání, nebo o jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele. Vážným důvodem je vždy důvod, pro který zaměstnanec rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením dle ustanovení § 56 zákoníku práce.

Z odděleného potvrzení by mělo být proto patrné, kdo rozvázal pracovněprávní vztah, jakým způsobem a pokud šlo o právní úkon ze strany zaměstnance (vyjma okamžitého zrušení, u něhož je vážný důvod dán sám o sobě) nebo dohodu mezi smluvními stranami pracovněprávního vztahu, také z jakého důvodu se tak stalo.

Upozornění

Novelou zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. 1. 2012 byla do tohoto zákona vložena prostřednictvím ustanovení § 44b právní úprava tzv. kompenzace odstupného pro případ, že zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci odstupné při skončení pracovního poměru nebo v nejbližším výplatním termínu po něm následujícím. I v tomto případě ale zákon počítá s tím, že poskytnutí podpory v nezaměstnanosti se odloží, a to o dobu, za kterou byla kompenzace poskytnuta (viz dále v části o odstupném).

V praxi není výjimkou, že zaměstnavatel neuvede do odděleného potvrzení všechny potřebné skutečnosti a pak je k jejich doplnění vyzýván příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Pokud tomu chce zaměstnavatel předejít, může v této souvislosti využít formuláře zpracovaného ze strany MPSV, který lze dohledat na stránkách Integrovaného portálu MPSV (www.portal.mpsv.cz). Nejde o formulář předepsaný, ale pouze doporučený. Zaměstnavatel si může vytvořit samozřejmě svůj vlastní, s uvedením všech požadovaných údajů. Vyplněním formuláře z dílny MPSV ale zaměstnavatel bezpochyby dostojí své povinnosti, aniž by ho Úřad práce žádal o nějaké doplnění.

Zaměstnavatel by měl do potvrzení uvádět zásadně pravdivé informace. Uvedení údajů, které by neodpovídaly skutečnosti a jejichž následkem by Úřad práce poskytl podporu v nezaměstnanosti neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, by totiž bylo možné posoudit jako škodu způsobenou zaměstnavatelem České republice.

Příloha: Formulář Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.