Změny v nemocenském pojištění v roce 2012

• Publikováno: 6.2.2012
• Typ: výklady
• Zdroj: Práce a mzda 2012/2

JUDr. Jan Přib

1. Změny v okruhu nemocensky pojištěných osob

Příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů

První změna v okruhu nemocenských osob nastala na základě zákona č.341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, kdy se s účinností od 1. ledna 2012 okruh nemocensky pojištěných osob doplňuje v kategorii příslušníků v § 5 písm. a) bodě 2 zákona o nemocenském pojištění o příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů; tato Generální inspekce je novým ozbrojeným bezpečnostním sborem.

Na základě zákona č.470/2011 Sb.¹ se dále okruh nemocensky pojištěných osob podstatně rozšiřuje o další skupiny pojištěnců; přitom se jedná jednak o osoby, které byly dosud účastny jen důchodového pojištění, jednak o osoby, které dosud nebyly účastny důchodového ani nemocenského pojištění. Důsledkem tohoto rozšíření je nejen účast na nemocenském a zároveň i na důchodovém pojištění (okruh osob účastných nemocenského a důchodového pojištění je nyní shodný), ale i rozšíření okruhu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č.589/1992 Sb.² a dále rozšíření okruhu osob, vůči nimž se plní povinnosti zaměstnavatele.

Členové družstva

U členů družstva se jako podmínka účasti na nemocenském pojištění zrušuje podmínka, že se musí jednat o družstva, kde podmínkou členství je pracovní vztah k družstvu. Nemocenského pojištění budou tedy účastni členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; za stejné podmínky budou tito členové družstva účastni i důchodového pojištění.

V důchodovém pojištění se dosud (do konce roku 2011) rozlišovaly dvě kategorie členů družstev s rozdílnými podmínkami účasti na důchodovém pojištění; jednalo se o členy družstva v družstvech, kde podmínkou členství byl jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávali pro družstvo práci, za kterou jím byli odměňováni (tito členové družstva byli zároveň účastni nemocenského pojištění), a dále o členy družstva, kteří vykonávali činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše byla předem určena, pokud výkon této činnosti nebyl podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo (tito členové družstva byli účastni jen důchodového pojištění, a to při splnění specifické podmínky, tj. že v kalendářním měsíci jim byl zúčtován příjem aspoň ve stanovené výši; v roce 2011 se jednalo o částku příjmu ve výši 6 200 Kč za kalendářní měsíc). Pro účast uvedených členů družstva na nemocenském pojištění platí plně podmínky účasti uvedené v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění.

Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti

Tyto osoby jsou účastny nemocenského pojištění, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou společností odměňovány. Dosud tyto osoby byly účastny jen důchodového pojištění, a to při splnění specifické podmínky dosažení příjmu aspoň ve stanovené výši v kalendářním měsíci (v roce 2011 se jednalo o částku příjmu ve výši 6 200 Kč za kalendářní měsíc). Od roku 2012 jsou tyto osoby účastny nemocenského pojištění i důchodového pojištění, a to při splnění stejných podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. To znamená, že tyto osoby jsou účastny nemocenského a důchodového pojištění, pokud jejich sjednaný příjem dosahuje aspoň částky rozhodného příjmu, tj. aspoň částky 2 500 Kč (od 1. ledna 2012 došlo na základě nařízení vlády č.410/2011 Sb. ke zvýšení rozhodného příjmu z 2 000 Kč na 2 500 Kč); došlo tedy u podmínek účasti na důchodovém pojištění ke snížení částky příjmu, která zakládá tuto účast. Také na společníky, jednatele a komanditisty se vztahuje ustanovení § 7 zákona o nemocenském pojištění o účasti na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začali konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení této práce. Je-li společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je nemocensky (a též důchodově) pojištěn z těchto činností jen jednou (tuto úpravu rovněž přinesl zákon č.470/2011 Sb.); to též znamená, že pro účely zjištění dosaženého nebo sjednaného příjmu se v tomto případě příjmy z činnosti společníka a jednatele sčítají.

Ředitelé obecně prospěšné společnosti

Ředitelé o. p. s. dosud účastni nemocenského ani důchodového pojištění nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob zařazeni, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni. Podle § 9a zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, je ředitel statutárním orgánem, jenž řídí činnost této společnosti a jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává správní rada a ředitel vykonává svou funkci ve smluvním poměru; ředitel obecně prospěšné společnosti je účasten z titulu své funkce nemocenského a důchodového pojištění, pokud funkci vykonává mimo pracovněprávní vztah.

Podmínky účasti ředitele na nemocenském pojištění jsou stejné jako u ostatních osob v kategorii zaměstnanců, tj. i na ředitele se vztahují ustanovení § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast ředitele na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začal konat práci pro obecně prospěšnou společnost, a zaniká dnem ukončení této práce.

Prokuristé

Dosud prokuristé nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. Udělení prokury upravuje § 14 obchodního zákoníku; udělení prokury je účinné od zápisu do obchodního rejstříku. Prokuristé jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast prokuristy na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém fyzická osoba ustanovená prokuristou začala s výkonem činnosti prokuristy, a zaniká dnem, kterým ukončila činnost prokuristy, za kterou je odměňována.

Členové kolektivních orgánů právnické osoby

Dosud členové kolektivních orgánů právnické osoby nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Kolektivním orgánem je orgán řídící činnost právnické osoby nebo ji zastupující, ale i orgán s kontrolní, dozorovou nebo jinak stanovenou kompetencí; za kolektivní orgán se považuje nejen orgán vyplývající ze zákonných ustanovení, ale i orgán ustavený např. vnitřním předpisem (stanovami apod.). Členové kolektivních orgánů právnické osoby jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast člena kolektivního orgánu právnické osoby na nemocenském pojištění vzniká dnem zahájení činnosti člena kolektivního orgánu právnické osoby a zaniká dnem ukončení této činnosti.

Likvidátoři

Dosud likvidátoři nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů [srov. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů]. Ke jmenování likvidátora srov. zejména § 70 a 71 obchodního zákoníku (likvidátor může být jmenován též soudem; v tomto případě plní soud i úkoly zaměstnavatele v pojištění, neboť tyto úkoly plní ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora). Likvidátoři jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast likvidátora na nemocenském pojištění vzniká dnem, kdy fyzická osoba jmenovaná likvidátorem začala s výkonem činnosti likvidátora, a zaniká dnem ukončení výkonu funkce likvidátora.

Vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby

Dosud vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou do okruhu pojištěných osob zařazeni i vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. Za zahraniční právnickou osobu se ve smyslu § 167c zákona o nemocenském pojištění považuje právnická osoba, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je organizační složka této právnické osoby zapsána v obchodním rejstříku v České republice (tato organizační složka také plní úkoly zaměstnavatele ve vztahu k uvedeným vedoucím zaměstnancům). Vedoucí organizačních složek zahraniční právnické osoby jsou účastni nemocenského pojištění i důchodového pojištění při splnění podmínek uvedených v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Účast těchto vedoucích organizačních složek na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce, a zaniká dnem ukončení práce nebo dnem odvolání z pracovního místa vedoucího organizační složky.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce

Dosud zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského ani důchodového pojištění účastni nebyli, neboť nebyli uvedeni v okruhu pojištěných osob. Od roku 2012 jsou na základě změn, které přinesl zákon č.365/2011 Sb.³, do okruhu pojištěných osob zařazeni i tito zaměstnanci. Pro účast těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění neplatí podmínky uvedené v § 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění, nýbrž nemocenské pojištění těchto zaměstnanců je upraveno specificky v § 7a zákona o nemocenském pojištění.

Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují podmínku výkonu práce na území České republiky (případně za stanovených podmínek též v cizině) podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem z této dohody v částce vyšší než 10 000 Kč. Účast na nemocenském pojištění je jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání dohody o provedení práce, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč; započitatelný příjem zúčtovaný až po skončení dohody se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila. Nemocenské pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé začal po uzavření dohody o provedení práce konat sjednanou práci (tento den je důležitý též pro plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatele podle § 94 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění, neboť podle tohoto ustanovení je zaměstnavatel povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce do zaměstnání do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce vznikla účast na nemocenském pojištění) a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda o provedení práce sjednána.

Pro účast zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění není rozhodující doba trvání této dohody (může se jednat jen o jeden den), nýbrž rozhodující je výše zúčtovaného příjmu. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění též v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonával v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod přesáhl v kalendářním měsíci 10 000 Kč; zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v tomto kalendářním měsíci nejvýše po dobu trvání těchto dohod. Za téhož zaměstnavatele se považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Pro nemocenské pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce platí některé odchylky:

• ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce neplyne ochranná lhůta,
• pro účely stanovení rozhodného období se za vznik nemocenského pojištění považuje nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání (tj. dohoda o provedení práce) nezaložilo účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání [srov. § 19 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č.365/2011 Sb.],
• zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce nevzniká nárok na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

V souvislosti s novou úpravou nemocenského pojištění byly provedeny též některé úpravy v zákoníku práce. Dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena doba, na kterou se dohoda uzavírá; také v případě dohody o provedení práce poskytuje zaměstnavatel náhradu odměny podle § 192 až 194 zákoníku práce v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a zaměstnavatel je povinen pro účely poskytování této náhrady rozvrhnout týdenní pracovní dobu do směn, a to předem. Dále se upozorňuje ještě na změnu u dohody o provedení práce, která sice přímo nesouvisí s nemocenským pojištěním, avšak je pro praxi významná – tedy na zvýšení počtu hodin, na který lze v kalendářním roce uzavřít dohodu o provedení práce (dohody o provedení práce k témuž zaměstnavateli), ze 150 na 300.

2. Změny v podmínkách účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění

Zvýšení částky rozhodného příjmu

Jednou z podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že sjednaná částka započitatelného příjmu za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu. Od roku 2009, tj. od nabytí účinnosti zákona o nemocenském pojištění, činí rozhodný příjem částku 2 000 Kč [srov. § 6 odst. 1 písm. c) zákona o nemocenském pojištění]. V § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění jsou stanovena pravidla pro zvýšení částky rozhodného příjmu s tím, že částku rozhodného příjmu měla zvýšit vláda nařízením. Protože podmínky pro zvýšení rozhodného příjmu byly od 1. ledna 2012 splněny, došlo od tohoto data ke zvýšení částky rozhodného příjmu, a to na 2 500 Kč. Vláda tuto novou výši částky rozhodného příjmu stanovila nařízením vlády č.410/2010 Sb., o zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Zákonem č.470/2011 Sb. však došlo k té změně, že pro příště bude nová částka rozhodného příjmu vyhlašována nikoliv nařízením vlády, nýbrž sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů (nová výše rozhodného příjmu je totiž pevně dána pravidly obsaženými v § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění bez možnosti uvážení při stanovení částky rozhodného příjmu, takže není třeba tuto novou výši stanovovat nařízením vlády).

Nemocenské pojištění při výkonu krátkodobého zaměstnání

Jednou ze základních podmínek účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění je, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů [srov. § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění]. V případech, kdy tato podmínka splněna není (tj. zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů – jedná se o tzv. krátkodobé zaměstnání), však přesto za podmínek uvedených v § 6 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění účast zaměstnanců na nemocenském pojištění vzniká. Od 1. ledna 2012 došlo k rozšíření případů, kdy u krátkodobého zaměstnání vzniká účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – tato nová právní úprava je obsažena v novém znění § 6 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu (tj. částky aspoň 2 500 Kč); zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Nemocenské pojištění zahraničního zaměstnance

Pro účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění bylo od roku 2012 stanoveno, že zahraniční zaměstnanec může být účasten nemocenského pojištění jen tehdy, je-li dobrovolně účasten důchodového pojištění jako zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění. Zahraniční zaměstnanec již tedy nemůže být účasten jen nemocenského pojištění (naopak však tato zásada neplatí, tj. zahraniční zaměstnanec může být dobrovolně účasten jen důchodového pojištění).

Vynětí z účasti na nemocenském pojištění

Z nemocenského pojištění jsou nově vyňaty osoby, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a jsou zaměstnány v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky podle příslušného právního předpisu, tj. podle zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Tato úprava je obsažena v zákoně č.1/2012 Sb., kterým se mění zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; tento zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tj. dnem 5. ledna 2012.

Tato úprava je součástí opatření k zamezení výkonu nelegální práce v České republice.

3. Zrušení institutu přerušení nemocenského pojištění a institutu zaměstnání „namísto“

Ze zákona o nemocenském pojištění se vypouští institut přerušení nemocenského pojištění. Podle § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění se nemocenské pojištění zaměstnance přerušovalo po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonával práci z důvodu

• pracovního (služebního) volna bez náhrady příjmu, jde-li o volno, na které nemá zaměstnanec nárok a trvalo-li toto volno nepřetržitě po dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích,
• rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou zaměstnanci náležela peněžitá pomoc v mateřství.

Ustanovení § 10 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění bylo zrušeno a v návaznosti na to byl institut přerušení nemocenského pojištění vypuštěn i z dalších ustanovení zákona o nemocenském pojištění (např. z § 94, kdy měl zaměstnavatel povinnost oznamovat okresní správě sociálního zabezpečení též přerušení nemocenského pojištění zaměstnance). Tento institut neměl pro oblast nemocenského pojištění žádný význam a do zákona o nemocenském pojištění byl původně zapracován ve vazbě na předpisy zdravotního pojištění, aby se pro určité případy (při čerpání volna zaměstnanci ze zahraničí, kteří zůstávali i po dobu volna nemocensky pojištěni a tím i zdravotně pojištěni) zabránilo čerpání zdravotní péče na účet českého zdravotního pojištění; v důsledku změny zdravotnických předpisů však institut přerušení nemocenského pojištění ztratil význam.

Dále se ze zákona o nemocenském pojištění vypouští institut tzv. zaměstnání namísto, který byl upraven v § 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto ustanovení v případě, že zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění nastoupil do dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém konal práci místo práce v prvním zaměstnání a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náležely dávky nemocenského pojištění jen z tohoto dalšího zaměstnání. Ustanovení § 14 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění bylo jako nepraktické zrušeno, neboť jednak bylo možno právní úpravu obejít tak, že bylo sjednáno další zaměstnání např. o jeden den delší než volno v prvním zaměstnání, jednak platí úprava, podle níž se dávky nevyplácejí po dobu neplaceného volna.

4. Změny u denního vyměřovacího základu

Změny u rozhodného období

V případě, že sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku nemocenského pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce (srov. § 18 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění). Tato úprava byla doplněna tak, že v případě, že zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, končí rozhodné období dnem, kterým skončilo zaměstnání.

Dosud podle § 18 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění platilo, že nemá-li zaměstnanec v rozhodném období, kterým je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, vyměřovací základ nebo jsou-li v tomto rozhodném období jen vyloučené dny, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ; první předchozí rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost. Toto ustanovení bylo změněno tak, že místo úpravy, že v rozhodném období jsou jen vyloučené dny, platí nově úprava, že v rozhodném období není aspoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ.

Okruh vyloučených dnů je uveden v § 18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění. Podle dosavadní úpravy mezi vyloučené dny nepatřily kalendářní dny pracovního (služebního) volna bez náhrady příjmu, na které nemá zaměstnanec nárok. Od roku 2012 došlo k té změně, že mezi vyloučené dny nově patří též kalendářní dny nenárokového neplaceného volna. Tato nová úprava se bude vztahovat i na případy, kdy sociální událost nastala po roce 2011, avšak rozhodné období zasahuje do období před rokem 2012 a dny neplaceného pracovního (služebního) volna spadají rovněž do období před rok 2012.

Další dílčí změna se týká stanovení tzv. pravděpodobného výdělku, který se zjišťuje v případech uvedených v § 18 odst. 6 a 7 zákona o nemocenském pojištění. Dosud platilo, že v těchto případech se za denní vyměřovací základ považuje započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Nově od roku 2012 platí, že za denní vyměřovací základ se považuje jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

Pro případ, že orgán nemocenského pojištění nemůže zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období ( jde zejména o případy, kdy zaměstnavatel neplní své povinnosti, zejména nepředloží podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění předepsaný tiskopis se stanovenými údaji o vyměřovacích základech zaměstnance), se doplňuje úprava (nový odstavec 13 v § 19), podle níž se považuje za vyměřovacím základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci (v roce 2012 minimální mzda činí nadále 8 000 Kč měsíčně). Tento postup však neplatí v případě výkonu zaměstnání malého rozsahu.

Pro úplnost se upozorňuje ještě na nové redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu platné od 1. ledna 2012. Tyto nové výše redukčních hranic nebyly stanoveny zákonem, nýbrž nová výše redukčních hranic vyplývá z pravidel obsažených v § 22 zákona o nemocenském pojištění s tím, že nové částky redukčních hranic jsou uvedeny ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. Pro rok 2012 platí redukční hranice uvedené ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č.310/2011 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2012; podle tohoto sdělení výše

• první redukční hranice činí 838 Kč,
• druhé redukční hranice činí 1 257 Kč,
• třetí redukční hranice činí 2 514 Kč.

5. Změny u jednotlivých dávek nemocenského pojištění

Změny u peněžité pomoci v mateřství

U dávek nemocenského pojištění nastaly jen jednotlivé dílčí změny, z nichž nejpodstatnější změny se týkají peněžité pomoci v mateřství. Jednou z podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství je splnění čekací doby uvedené v § 32 odst. 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění, tj. účast na nemocenském pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dní v období posledních dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Do doby účasti na nemocenském pojištění se přitom započítávají též další doby uvedené v § 32 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění, mimo jiné též doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři. Tato doba studia se však započítávala za podmínky, že počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia nebo že k převzetí dítěte do péče ( je-li podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství převzetí dítěte do péče) došlo v období 270 dnů ode dne úspěšného ukončení studia. Od roku 2012 se již nesleduje, zda k těmto skutečnostem došlo v uvedeném období 270 dnů; doba studia se tedy započítává do čekací doby, bylo-li studium úspěšně ukončeno, a započítává se v rozsahu, v jakém spadá do období posledních dvou let přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Čekací doby se týká ještě jedna změna, a to v případě, že nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává podle § 34 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění dnem porodu ( jedná se o případy tzv. předčasných porodů). V tomto případě se podmínka účasti na nemocenském pojištění po stanovenou dobu považuje za splněnou ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství, pokud se tato podmínka splní k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona o nemocenském pojištění má nárok na peněžitou pomoc v mateřství též pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat s tím, že tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu a že podpis matky na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. K zamezení spekulativního uzavírání těchto dohod se doplňuje následující: tuto dohodu lze uzavřít na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích; den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období přede dnem ověření podpisu matky dítěte na dohodě (účelem je zabránit zpětnému uzavírání dohody); doba výplaty peněžité pomoci v mateřství musí činit aspoň 7 kalendářních dní po sobě jdoucích (tato podmínka by tedy nebyla splněna v případě, kdy by sice dohoda byla uzavřena na 7 kalendářních dnů od pondělí do neděle, avšak od pondělí do pátku by bylo vykonáváno zaměstnání a za toto období s příjmem by tedy výplata peněžité pomoci v mateřství nenáležela).

Ošetřovné

Nárok na výplatu ošetřovného nemá zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Tím se řeší případný souběh nároků na ošetřovné a na náhradu mzdy (platu, odměny) podle § 192 zákoníku práce, aby dočasně práce neschopný zaměstnanec neměl nárok na dvojí plnění; přednost bude mít plnění podle zákoníku práce. Tato nová úprava obsažená v § 39 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění je potřebná proto, že zákon o nemocenském pojištění dosud v § 48 řešil jen souběh dávek nemocenského pojištění (podle tohoto ustanovení má nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu ošetřovného) a nikoliv souběh ošetřovného a plnění podle zákoníku práce v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Nárok na ošetřovné se vylučuje u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a u členů kolektivních orgánů právnické osoby ( jde o nové kategorie nemocensky pojištěných osob, viz výše bod 1).

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vylučuje (obdobně jako nárok na ošetřovné) u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a u členů kolektivních orgánů právnické osoby.

6. Ukončování dočasné pracovní neschopnosti při stabilizaci zdravotního stavu

Dočasnou pracovní neschopnost ukončuje ošetřující lékař v případech uvedených v § 59 zákona o nemocenském pojištění. Od roku 2012 došlo k významné změně při ukončování dočasné pracovní neschopnosti při stabilizaci zdravotního stavu podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Dosud podle tohoto ustanovení platilo, že ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce, jestliže uplynulo aspoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný (za stabilizovaný zdravotní stav se přitom podle § 58 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na určité úrovni zdraví a pracovní schopnosti, která umožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní nebo jinou pojištěnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu a který další léčení již podstatně nemůže ovlivnit; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno zavedením určité léčby nebo pracovních omezení).

Od roku 2012 bylo toto ustanovení doplněno v tom smyslu, že v těchto případech lze ukončit dočasnou pracovní neschopnost tehdy, je-li předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost; za těchto podmínek se dočasná pracovní neschopnost ukončuje 30. kalendářním dnem následujícím po dni vyšetření, při kterém ošetřující lékař zjistil všechny uvedené skutečnosti. Tento postup však neplatí v případě dočasné pracovní neschopnosti vojáka z povolání a příslušníka bezpečnostního sboru.

Ošetřující lékař je přitom povinen nejprve písemně nebo v elektronické podobě neprodleně sdělit zaměstnavateli pojištěnce, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav dočasně práce neschopného pojištěnce je stabilizovaný a že je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že dočasná pracovní neschopnost pojištěnce bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona a nemocenském pojištění; současně je ošetřující lékař povinen sdělit zaměstnavateli, že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče ze zdravotních důvodů. Ošetřující lékař je dále povinen informovat i pojištěnce, že jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění a že pojištěnec je povinen podrobit se lékařské prohlídce lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje závodní preventivní péči, a to na základě výzvy zaměstnavatele nebo zařízení závodní preventivní péče, a poskytnout zařízení závodní preventivní péče součinnost potřebnou k provedení této prohlídky.

Zaměstnavatel je povinen po obdržení sdělení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění s uvedením, že je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče, požádat neprodleně zařízení závodní preventivní péče o provedení této prohlídky s uvedením důvodů. Pokud zaměstnavatel nesplní tuto novou povinnost, tj. nepodá neprodleně žádost zařízení závodní preventivní péče k provedení lékařské prohlídky ze zdravotních důvodů, může mu být orgánem nemocenského pojištění uložena pokuta, a to až do výše 20 000 Kč.

Zařízení závodní preventivní péče je pak povinno na základě žádosti zaměstnavatele provést lékařskou prohlídku ze zdravotních důvodů a vydat ve lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti došetření zdravotního stavu do 15 dnů posudek o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a tento posudek zaslat nebo předat pojištěnci, jeho ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli, který požádal o provedení této prohlídky.

7. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce

Stanovení vycházek dočasně práce neschopnému pojištěnci

Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Režim dočasně práce neschopného pojištěnce je upraven v 56 zákona o nemocenském pojištění a zahrnuje mimo jiné i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek, tj. v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem. Dosud však chyběla podrobnější úprava stanovení těchto vycházek, a proto se pravidla pro stanovení vycházek doplnila do zákona o nemocenském pojištění; jedná se o nové ustanovení odstavce 6 v § 56.

Vycházky může ošetřující lékař povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit v celkovém rozsahu nejvýše 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Ošetřující lékař přitom vymezí konkrétní časový úsek těchto vycházek, přičemž může určit i více časových úseků (v celkovém rozsahu 6 hodin denně), například od 9 hodin do 12 hodin a od 15 hodin do 18 hodin. Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek sám podle svého aktuálního zdravotního stavu (v tomto případě tedy neplatí uvedené limity). V praxi se bude jednat například o onkologická nebo duševní onemocnění. Takto však může ošetřující lékař postupovat na základě žádosti dočasně práce neschopného pojištěnce jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění, přičemž o tento souhlas žádá ošetřující lékař; ošetřující lékař může tento individuální režim určování vycházek povolit nejvýše na dobu 3 měsíců s tím, že takto lze vycházky povolit i opakovaně. Důsledkem tohoto individuálního režimu stanovení vycházek dočasně práce neschopným pojištěncem však bude i to, že v praxi tento individuální režim vycházek nebude být moci orgánem nemocenského pojištění ani zaměstnavatelem kontrolován.

Mezi povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce se doplňuje povinnost poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kterou provádí orgán nemocenského pojištění a v období prvních 14 kalendářních dnů (do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel, zejména označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést. Od roku 2012 se ruší možnost uložit dočasně práce neschopnému pojištěnci pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč za nesplnění povinnosti umožnit kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a místo toho se zavádí možnost dočasně krátit nebo odejmout nemocenské pojištěnci, který nesplnil povinnost součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Přitom dochází k prodloužení lhůty ke krácení nebo odnětí nemocenského, neboť oprávnění orgánu nemocenského pojištění krátit nebo odejmout nemocenské zaniká uplynutím 1 roku (dosud uplynutím 3 měsíců) ode dne, kdy k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nebo k nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole režimu dočasně práce neschopného pojištěnce došlo. Dále se redukuje možnost uložit dočasně práce neschopnému pojištěnci pokutu za přestupek. Dosud bylo možno pokutu uložit v případě, že pojištěnec závažným způsobem porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, který se týkal povinnosti zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu (tj. v místě, který si pojištěnec sám zvolil) a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek; nově je možné uložit pojištěnci pokutu jen v případě, že pojištěnec porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, který se týká povinnosti dodržovat léčebný režim nebo provádění pracovní rehabilitace.

8. Další změny v zákoně o nemocenském pojištění

Zákon č.470/2011 Sb. přinesl kromě výše uvedených úprav ještě řadu dílčích změn věcné i formální (zejména legislativně-technické) povahy, z nichž se upozorňuje zejména na tyto změny:

• nemocenské se vyplácí i v době, po kterou náleží přídavek na bydlení podle zákona č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání, i když toto plnění podléhá dani z příjmu,
• dočasná pracovní neschopnost končí podle § 59 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem okresní správy sociálního zabezpečení uznán invalidním; byl-li pojištěnec uznán invalidním až na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu (např. ČSSZ) obdržel rozhodnutí soudu (tento orgán je pak povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o tom, v kterém dni toto rozhodnutí obdržel). Ošetřující lékař je povinen vyznačit den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu, tj. na rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti; nemocenské se přitom podle § 28 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění nevyplácí po dni, kterým takto podle § 59 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění končí dočasná pracovní neschopnost, a to i když den ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebyl ošetřujícím lékařem takto vyznačen,
• okresní správy sociálního zabezpečení vystavují na žádost zaměstnavatele pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského (toto potvrzení vystavují okresní správy sociálního zabezpečení též na žádost příslušného služebního útvaru pro účely výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu),
• do ustanovení o správních deliktech se doplňují nové skutkové podstaty, především u zdravotnických zařízení. U zaměstnanců se doplňují dvě nové skutkové podstaty přestupků (s pokutou do 20 000 Kč), které spočívají v neoznámení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti svému zaměstnavateli a v nepředání (neprodleném) rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce svému zaměstnavateli,
• upřesnění postupu při výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby uvedené v § 27 zákona o nemocenském pojištění; žádost o výplatu nemocenského i po uplynutí podpůrčí doby lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kterým podpůrčí doba uplynula a je-li tato žádost podána dříve než 1 měsíc před uplynutím podpůrčí doby, běží lhůta pro vydání rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby od počátku 1 měsíce přede dnem, kterým podpůrčí doba uplyne,
• nová úprava formy, v níž lze učinit podání nebo jiný úkon, je-li předepsán tiskopis. Podání nebo jiný úkon lze učinit pouze v elektronické podobě do určené elektronické podatelny orgánu nemocenského pojištění nebo orgánu sociálního zabezpečení (změna platí i pro oblast provádění sociálního zabezpečení podle zákona č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) nebo do určené datové schránky těchto orgánů (toto podání nebo jiný úkon lze učinit v elektronické podobě pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem) nebo písemně na předepsaném tiskopisu anebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem, je-li fyzickou nebo právnickou osobou stvrzeno vytvoření tohoto produktu. Od roku 2013 však bude pro podání nebo jiné úkony, pro které je předepsán tiskopis, přípustná pouze elektronická podoba, jde-li o zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné, ošetřující lékaře a zdravotnická zařízení, pokud příslušný orgán neurčí jako dočasnou výjimku, že některá podání nebo jiné úkony lze učinit též písemně nebo na produktu výpočetní techniky.

---