Zákon o zaměstnanosti v číslech roku 2010

• Publikováno: 5.2.2010
• Typ: výklady
• Zdroj: Práce a mzda 2010/2

Mgr. Olga Bičáková

Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2009 se snížila oproti stejnému období předchozího roku z 22 942 Kč na 22 896 Kč, tj. o 46 Kč méně.
V této souvislosti považuji za potřebné čtenáře informovat, že z důvodu změny metodiky Českého statistického úřadu ve výpočtu vykazované průměrné mzdy v roce 2009, se průměrná mzda snížila, ačkoli došlo k jejímu nárůstu cca o 3 % oproti předchozímu roku.

Právní předpisy

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., a zákona č. 158/2009 Sb.
• Sdělení MPSV č. 466/2009 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2009 pro účely zákona o zaměstnanosti.
• Sdělení MPSV č. 435/2008 Sb., o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2008 pro účely zákona o zaměstnanosti.

Podpora v nezaměstnanosti

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

1. do 50 let věku 5 měsíců,
2. nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
3. nad 55 let věku 11 měsíců.

Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Podpora při rekvalifikaci

Nárok na podporu při rekvalifikaci má každý uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace, s výjimkami dob uvedených v zákoně o zaměstnanosti.

Procentní sazba podpory při rekvalifikace je jednotná pro všechny věkové kategorie uchazečů o zaměstnání a činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. částku 13 279 Kč a od 1. ledna 2010 se tak snížila z částky 13 306 Kč o 27 Kč.

Maximální výše podpory při rekvalifikaci

Maximální výše podpory při rekvalifikaci, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání činí 0,65násobek průměrné mzdy, tj. částku 14 882 Kč a od 1. ledna 2010 se tak snížila z částky 14 912 Kč o 30 Kč.

Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1,4 a 7 měsíců) ve výši 0,11násobku průměrné mzdy, jestliže:

1. splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
2. bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
3. nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.

Podpora v nezaměstnanosti ve výše uvedených případech za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje částku 3 434 Kč a snížila se tak od 1. ledna 2010 z částky 3 441 Kč o 7 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za další dva měsíce ve výši 0,12násobku představuje částku 2 748 Kč a snížila se tak od 1. ledna 2010 z částky 2 753 Kč o 5 Kč. Podpora v nezaměstnanosti za zbývající měsíce ve výši 0,11násobku průměrné mzdy představuje částku 2 519 Kč a snížila se tak od 1. ledna 2010 z částky 2 524 Kč o 5 Kč.

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci

Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání v případech uvedených v předchozím odstavci stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy. Podpora při rekvalifikaci ve výši 0,14násobku průměrné mzdy představuje částku 3 205 Kč a snížila se tak z částky 3 212 Kč o 7 Kč.

Uchazeči o zaměstnání si budou moci přivydělat stejně jako v roce 2009

Od 1. ledna 2010 si uchazeči o zaměstnání mohou měsíčně přivydělat stejně jako v roce 2009 polovinu minimální mzdy, tj. 4 000 Kč hrubého.
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ani pobírání podpory v nezaměstnanosti nebrání:

1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
2. výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon výše uvedených činností není překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Příspěvek na zapracování

Od 1. ledna 2010 stejně jako v roce 2009 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zapracování, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33 zákona o zaměstnanosti) až ve výši 12 000 Kč. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč.

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program

Od 1. ledna 2009 stejně jako v roce 2008 může úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ve výši 24 000 Kč na jednoho zaměstnance. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy, tj. částku 4 000 Kč.

Výše náhrady škody způsobené provozovateli činnosti dítětem nesmí přesáhnout v jednotlivém případě 0,70násobek průměrné mzdy, tj. částku 16 027 Kč a od 1. ledna 2010 se tak snížila z dosavadních 16 059 Kč o 32 Kč.

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání

Od 1. ledna 2010 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese příspěvek ve výši maximálně 91 584 Kč oproti 91 768 Kč (tj. o 184 Kč méně) a 137 376 oproti 137 652 Kč (tj. o 276 Kč méně). Ve stejné výši může poskytnout příspěvek uchazeči o zaměstnání, který zřídil společensky účelné pracovní místo po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu SVČ. Při zřízení více než 10 společensky účelných pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese maximálně 137 376 Kč oproti dosavadním 137 652 Kč (tj. o 276 Kč méně) a 183 168 Kč oproti 183 536 Kč (tj. o 368 Kč méně).

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel od 1. ledna 2010 na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením nebo staršího 50 let věku, může mu být příspěvek poskytován až po dobu 12 měsíců.

I nadále budou moci zaměstnavatelé vytvářet za přispění úřadu práce veřejně prospěšné práce

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle po 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek.

Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2010 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 183 168 Kč oproti 183 536 Kč (tj. o 368 Kč méně). Příspěvek na vytvoření chráněn. pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2010 poskytován úřadem práce ve výši maximálně 274 752 Kč oproti 275 304 Kč (tj. o 552 Kč méně).

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může v roce 2010 příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 228 960 Kč oproti dosavadním 229 420 Kč (tj. o 460 Kč méně) a pro osobu s těž. zdravotním postižením 320 544 Kč oproti 321 188 Kč (tj. o 644 Kč méně). Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením

V roce 2010 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 68 688 Kč oproti 68 826 Kč (tj. o 138 Kč méně). Úřad práce může na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.

Příspěvek na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně pro osobu se zdravotním postižením a pro osobu s těžším zdravotním postižením

Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2010 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 183 168 Kč oproti 183 536 Kč (tj. o 368 Kč méně). Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2010 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 274 752 Kč oproti 275 304 Kč (tj. o 552 Kč méně).

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit v roce 2010 maximálně 228 960 Kč oproti 229 420 Kč (tj. o 460 Kč méně) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 320 544 Kč oproti 321 188 Kč (tj. o 644 Kč méně).

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny

V roce 2010 bude moci úřad práce poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 91 584 Kč oproti 91 768 Kč (tj. o 184 Kč méně) na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravot. postižením a maximálně 137 376 Kč oproti 137 652 Kč (tj. o 276 Kč méně) na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Proto se nově od 1. ledna 2009 stanoví, aby příspěvek byl vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoli na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč za osobu se zdravotním postižením. Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy:

1. bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo
2. součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích zjistil úřad práce sám; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen úřadu práce doložit. Ministerstvo práce a sociálních věcí může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené pod písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu.

Rovněž nově se stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, poskytne se tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně nejvýše 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.

Dále se stanoví, že příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením:

1. za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
2. za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.

Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí, neposkytnutí nebo neposkytnutí části příspěvku v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti.

Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Výše odvodu do státního rozpočtu za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat v roce 2009

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Jedním ze způsobů, kterým může zaměstnavatel tuto povinnost splnit je stanovený odvod do státního rozpočtu. Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Tomuto úřadu práce je také zaměstnavatel povinen plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění do 15. února následujícího roku písemně ohlásit. Tento odvod bude v roce 2010 představovat částku 57 240 Kč, tj. o 115 Kč nižší proti roku 2009, kdy tento odvod představoval částku 57 355 Kč.