Autor Petr Gola

Naše životní úroveň nezávisí pouze na tom, jakou hrubou mzdu si dokážeme s naším zaměstnavatelem vyjednat. Jakou hrubou mzdu vidíme na výplatní pásce je jistě důležité, ale mnohem důležitější je, co všechno si za ni můžeme koupit.

Výše důchodů bude legislativními změnami postupem času klesat. Mnohem více však většině občanů klesne měsíční penze z jiného důvodu. Proč? Protože odejdou do předčasného důchodu. Prodloužení důchodového věku je jednou z nejvíce nepříjemných legislativních změn.

První dojem je v životě nesmírně důležitý. V životě se velmi často rozhoduje o našem úspěchu a neúspěchu během prvních několika sekund. Buď jsme danému člověku sympatičtí či nikoliv. První dojem nás zkrátka provází celý život. A někdy trvá velmi dlouho první dojem vyvrátit.

Dle vládního návrhu by neměli pracující penzisté v příštím roce uplatnit základní slevu na poplatníka při výpočtu daňové povinnosti. Pracující důchodci tak efektivně odvedou na dani z příjmu více než občané s nadstandardními příjmy. Uvedené opatření by tak bylo vhodné doplnit dalšími legislativními změnami.

Nárok na zdravotní péči v souladu se zákonem mají v Česku všichni pojištění občané. Zdravotně pojištěn je přitom každý s trvalým pobytem na území Česka. Není rozhodující, zdali zdravotní pojištění platí či nikoliv. Spolu se zvýšením zdravotního pojištění je potřeba zvýšit sankce vůči neplatičům.

Poslední vládní návrh počítá se zvýšení sazby daně z příjmu z 15 % na 20 %. Současně se ovšem již nebude čistá mzda počítat ze superhrubé mzdy (Česko bylo jedinou zemí OECD), ale z hrubé mzdy. Zvýší se však i sazba zdravotního pojištění. Čistá mzda tedy poklesne.

Nastavení výpočtu důchodu není snadné. Zvláště, když v systému chybí peníze. Důchodový systém je totiž založen jak na principu zásluhovosti, tak solidarity. Jaký poměr má být mezi zásluhovostí a solidaritou?

V Česku máme zavedenu rovnou sazbu daně z příjmu ve výši 15 %. Ve skutečnosti sice odvádíme na dani z příjmu různé částky z důvodu uplatnění slevy na dani z příjmu a využití daňového zvýhodnění, přesto je zdanění občanů s vyššími příjmy v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD značně nižší.

Česko patří mezi členské země EU s nejnižší mírou chudoby. V Česku a zemích Skandinávie je chudý přibližně každý desátý. V Lotyšsku nebo Rumunsku dokonce každý čtvrtý. Nízká míra chudoby je příznivá pro ekonomiku a měla by být cílem všech vyspělých vlád. Situace v Česku se však bude zhoršovat. Proč?