Kategorie Pracovní úrazy

Dobrý den, stal se nám v organizaci pracovní úraz, paní uklouzla a má kontuzi lokte. A teď jsem bezradná, je to můj první pracovní úraz a nevím, co všechno udělat. Sepsala jsem záznam o úrazu, který bych měla poslat do 5 dnů po skončení měsíce IBP, Kooperativě a ještě zdr.pojišťovně, kde je zaměstnankyně pojištěná. A co dál? Jak to bude po mzdové stránce, je na neschopence od 17.3.2012, takže ji budu vyplácet jen NM? Stejný postup jako u všech zaměstnanců? 3 dny bez NM a 18 s NM? Předem děkuji za zodpovězení

Dobrý den, chtěla bych se zeptat z čeho se vypočítává výše odstupného když je nyní manžel na nemocenské s pracovním úrazem a dozvěděl se že firma by měla končit a všem zaměstnancům by mělo být vyplaceno odstupné. Mám tedy prosbu z čeho se výše vypočítává když bude mzda dorovnána až po skončení neschopnosti. Děkuji Iveta

Milá redakce, pracuji jako pultový pracovník v podniku služeb ve směnném provozu. V roce 2010 jsme měli hosta, který mne (protože jsem si všiml že chce krást a nebyl jsem lhostejný) velmi hrubě urážel a vyhrožoval různými způsoby a to opakovaně a soustavně v délce jednoho týdne, po který byl u nás ubytován. Tuto záležitost jsem řešil jak s policií, tak s vedením podniku, který ale nechal hostovi volnou ruku v napadání mé osoby a hosta neposlal domů, prostě mě ignorovali. Z tohoto týdne plného úrážek a výhrůžek (včetně použití zbraně proti mé osobě) jsem měl psychycké problémy po dobu několika týdnů. Po dvou letech se k nám tento host vypravil znova. Vedení podniku jsem s dostatečným předstihem (několik týdnů) varoval, že se jedná právě o toho hosta, který v minulosti dělal vážné problémy. Přidal jsem kopie dopisů, přesně dokumentující incidenty z minulosti a vlastní komentáře tak, aby nemohlo být pochyb o tom, o jaký problém se jedná a co můžeme očekávat. Žádal jsem podnik, aby z důvodu ochrany (nejen) mé osoby tohoto hosta odmítli a zrušili rezervaci. Vyslyšen jsem nebyl a host k nám byl přijat. Tento host se na mě jistě velmi těšil, protože ve slovním napadání mé osoby a ve výhrůžkách pokračoval přesně tak, jako před dvěma lety. Po cca pěti dnech jsem tento stres již nevydržel a psychycky se zhroutil (host u nás měl být ještě několik týdnů). Byl jsem ve stavu, že při vědomí, že tento host si na mě někde počká, jsem nebyl schopen práce, dělalo mi velký problém se k podniku vůbec přiblížit a dokonce i na zahradě mého domu, mnoho kilometrů od pracoviště, jsem se necítil bezpečně. V pracovní neschopnosti jsem byl o něco déle, než byl pobyt hosta. Je možno toto nárokovat jako pracovní úraz? Pokud ano, na jaká úskalí se mám připravit? Děkuji za odpověď

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. V čísle 11/2011 Práce a mzda byly uvedeny nové změny, které se týkají Zákoníku práce pro rok 2012. Chápu to správně, že u zaměstnanců, kteří mají příplatek za vedení nebudou propláceny hodiny přes čas v pracovní dny? Týká se to i příplatků za pracovní dny? Jsme příspěvková organizace. Děkuji

Chtěla bych se zeptat, zda mám nárok na slevu na dani na vyživované zletilé dítě ( 26 let prezenční doktorské studium). Děkuji

Prosim o radu. Mel jsem pracovni uraz od 17.12.2010 az do 31.8.2011.Od 2.9.2011 opet pracuji (na smeny) chtel bych vedet jestli mam narok na dovolenou a na kolik dni , dekuji vam

Vážený pane doktore, obracím se na Vás s prosbou o radu, či pomoc. Mám letitý právní spor s bývalým zaměstnavatelem, který mne po ústním oznámení o zjištění nemoci z povolání, propustil pro „ nadbytečnost „ … Já jsem neplatnost výpovědi z neznalosti nenapadl – v roce 2001 Protože mne zam. propustil pro nadbytečnost, nikoliv pro nemoc z povolání, mění se tím i způsob výpočtu způsobené škody. Nemohou-li být při stanovení průměrného výdělku před vznikem škody brány v úvahu příjmy, které poškozený pobíral u zaměstnavatele, který zodpovídá za uvedenou NzP, vychází se z průměrného výdělku, jehož by poškozený zaměstnanec prokazatelně (s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci, k možnostem uplatnění na trhu práce a dalším okolnostem) dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k poškození na zdraví způsobenému nemocí z povolání nedošlo. Právní zástupci pojišťovny, kteří jsou jako vedlejší účastník na straně žalované organizace, mají - podle mého názoru - nelogický a nemorální požadavek, abych přistoupil na to, že nejméně od třech až pěti potenciálních zaměstnavatelů bude vypracován u každého zvlášť průměrný plat a z těchto průměrných platů se opět vypočítá - součtem průměrných platů a následným vydělením počtu zaměstnavatelů - průměrný plat před vznikem škody - tak, jak stanoví údajně ZP. Teprve tento imaginární plat bude tvořit základ pro výpočet rozdílu ve mzdách, které jsem u současného zaměstnavatele dosáhl a tím i výši škody. Mě osobně se tento postup nelíbí, protože v žalované organizaci jsem měl dle Zápočtového listu průměrný plat cca 13.000.-Kč - u jedné organizace, u které jsem se fakticky ucházel o zaměstnání, bych měl platové rozpětí mezi 18.000 - 22.000.-Kč / ověřeno soudem, - u druhé organizace se stejným pracovním zaměřením, jako jsem měl v žalované organizaci – znalec vypočítal průměrný plat cca 15.000.-Kč, - a u třetí organizace průměrný plat neznám, pouze odhaduji cca 16.000,-Kč hrubého. Tímto postupem - při stanovení imaginárního průměrného platu před vznikem škody - by se nejen velice snižovala hodnota lidské práce, ale také rozdíl ve mzdách mezi jednotlivými zaměstnavateli, kteří jsou ochotni za dobrou práci zaplatit mnohem více, než u mnou žalované organizace, ale také by mohl vzniknout právní precedens, který by využívali především pojišťovny k tomu, aby nemuseli vyplácet oprávněné nároky postižených zaměstnanců. Jen na vysvětlenou dodávám, že jsem do žalované organizace nastupoval r.1998 za 39.98.-Kč hrubého na hodinu a můj maximální plat dle Kolektivní smlouvy činil 53.-Kč hrubého. Mé pracovní výsledky a přístup k plnění úkolů při výrobě přesvědčili vedení podniku, že mi byl stanoven v r.2000 nadstandartní plat ve výši 70.-Kč hrubého na hodinu. Navíc jsem si pečlivě četl hodně rozsudků NS ČR , který v podobných kauzách rozhodoval jako dovolací soud, / např. 21 Cdo 350/98 ze dne 8.4.1999, 21 Cdo 1185/2002 ze dne 10.12.2002, 21 Cdo 1199/2002 - ze dne 20.3.2003, 21 Cdo 1075/2008 - zde dne 15.12.2009 a v neposlední řadě také 21 Cdo 1197/2008 - ze dne 15.12.2009 / ale nikde nebyla zmínka, ani náznak toho, že by se měl průměrný plat vypočítávat nejméně ze třech až pěti potencionálních zaměstnání …. tak, jak si to představuje právní odd. pojišťovny. Vždy se postupuje podle právního názoru, že – zdravý člověk si hledá místo obdobné tomu, co doposavad dělal a čemu rozumí, s tím, že naplno využije svou kvalifikaci, vzdělání a dosavadní praxi, následně teprve si hledá práci, která bude obdobná a v neposlední řadě se uchází o práci, která se vůbec naskytne. Vše za předpokladu, že to bude zaměstnání v regionu bydliště, nebo alespoň dobře k dojíždění vhodné. Myslím si, že v jedné Vaší knize - o nárocích nemocného zaměstnance - máte dobrou poznámku „ že soudy si myslí, že stanovení – průměrného platu před vznikem škody – je něco abstraktního a nehmatného, že si s tím neví rady – je natolik závažná,že Vás moc prosím o pomoc a vysvětlení. Jsem hluboce přesvědčen, že jako odborník v této oblasti práva bude soud na Váš názor s patřičným respektem nejen nahlížet, ale i brát jej v úvahu. Moc Vás prosím o radu, zda mám pravdu já, či právní zástupci pojišťovny. předem děkuji Holan Zdeněk Vážený pane doktore, obracím se na Vás s prosbou o radu, či pomoc. Mám letitý právní spor s bývalým zaměstnavatelem, který mne po ústním oznámení o zjištění nemoci z povolání, propustil pro „ nadbytečnost „ … Já jsem neplatnost výpovědi z neznalosti nenapadl – v roce 2001 Protože mne zam. propustil pro nadbytečnost, nikoliv pro nemoc z povolání, mění se tím i způsob výpočtu způsobené škody. Nemohou-li být při stanovení průměrného výdělku před vznikem škody brány v úvahu příjmy, které poškozený pobíral u zaměstnavatele, který zodpovídá za uvedenou NzP, vychází se z průměrného výdělku, jehož by poškozený zaměstnanec prokazatelně (s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, schopnostem a kvalifikaci, k možnostem uplatnění na trhu práce a dalším okolnostem) dosáhl u jiného zaměstnavatele za práci, kterou by pro něj vykonal, kdyby k poškození na zdraví způsobenému nemocí z povolání nedošlo. Právní zástupci pojišťovny, kteří jsou jako vedlejší účastník na straně žalované organizace, mají - podle mého názoru - nelogický a nemorální požadavek, abych přistoupil na to, že nejméně od třech až pěti potenciálních zaměstnavatelů bude vypracován u každého zvlášť průměrný plat a z těchto průměrných platů se opět vypočítá - součtem průměrných platů a následným vydělením počtu zaměstnavatelů - průměrný plat před vznikem škody - tak, jak stanoví údajně ZP. Teprve tento imaginární plat bude tvořit základ pro výpočet rozdílu ve mzdách, které jsem u současného zaměstnavatele dosáhl a tím i výši škody. Mě osobně se tento postup nelíbí, protože v žalované organizaci jsem měl dle Zápočtového listu průměrný plat cca 13.000.-Kč - u jedné organizace, u které jsem se fakticky ucházel o zaměstnání, bych měl platové rozpětí mezi 18.000 - 22.000.-Kč / ověřeno soudem, - u druhé organizace se stejným pracovním zaměřením, jako jsem měl v žalované organizaci – znalec vypočítal průměrný plat cca 15.000.-Kč, - a u třetí organizace průměrný plat neznám, pouze odhaduji cca 16.000,-Kč hrubého. Tímto postupem - při stanovení imaginárního průměrného platu před vznikem škody - by se nejen velice snižovala hodnota lidské práce, ale také rozdíl ve mzdách mezi jednotlivými zaměstnavateli, kteří jsou ochotni za dobrou práci zaplatit mnohem více, než u mnou žalované organizace, ale také by mohl vzniknout právní precedens, který by využívali především pojišťovny k tomu, aby nemuseli vyplácet oprávněné nároky postižených zaměstnanců. Jen na vysvětlenou dodávám, že jsem do žalované organizace nastupoval r.1998 za 39.98.-Kč hrubého na hodinu a můj maximální plat dle Kolektivní smlouvy činil 53.-Kč hrubého. Mé pracovní výsledky a přístup k plnění úkolů při výrobě přesvědčili vedení podniku, že mi byl stanoven v r.2000 nadstandartní plat ve výši 70.-Kč hrubého na hodinu. Navíc jsem si pečlivě četl hodně rozsudků NS ČR , který v podobných kauzách rozhodoval jako dovolací soud, / např. 21 Cdo 350/98 ze dne 8.4.1999, 21 Cdo 1185/2002 ze dne 10.12.2002, 21 Cdo 1199/2002 - ze dne 20.3.2003, 21 Cdo 1075/2008 - zde dne 15.12.2009 a v neposlední řadě také 21 Cdo 1197/2008 - ze dne 15.12.2009 / ale nikde nebyla zmínka, ani náznak toho, že by se měl průměrný plat vypočítávat nejméně ze třech až pěti potencionálních zaměstnání …. tak, jak si to představuje právní odd. pojišťovny. Vždy se postupuje podle právního názoru, že – zdravý člověk si hledá místo obdobné tomu, co doposavad dělal a čemu rozumí, s tím, že naplno využije svou kvalifikaci, vzdělání a dosavadní praxi, následně teprve si hledá práci, která bude obdobná a v neposlední řadě se uchází o práci, která se vůbec naskytne. Vše za předpokladu, že to bude zaměstnání v regionu bydliště, nebo alespoň dobře k dojíždění vhodné. Myslím si, že v jedné Vaší knize - o nárocích nemocného zaměstnance - máte dobrou poznámku „ že soudy si myslí, že stanovení – průměrného platu před vznikem škody – je něco abstraktního a nehmatného, že si s tím neví rady – je natolik závažná,že Vás moc prosím o pomoc a vysvětlení. Jsem hluboce přesvědčen, že jako odborník v této oblasti práva bude soud na Váš názor s patřičným respektem nejen nahlížet, ale i brát jej v úvahu. Moc Vás prosím o radu, zda mám pravdu já, či právní zástupci pojišťovny. předem děkuji Holan Zdeněk

Musí se odečítat 2 r. v 9 tř., když má učitelka MŠ 2 maturity na střed.škole z let 80-zdravotní a 86pedag. tj. nástavba v té době neexistovaly vyšší odborné školy.

Kolik mohu započíst let za MD na 3 děti, pokud v ZL od býv. zaměstnavatele má uvedenou celou dobu 1986-2011 včetně 9let MD?

Dobrý den,zaujímalo by ma na kolik dní dovolené mám nárok když jsem marodil od 12.8.2010 do 29.8.2011 a ješte mám 10 dní staré dovolené za rok 2010 či to zaměstnavatel musí vyplatit nebo si to můžu vyčerpat a či z dvůvodu dlouhodobé nemoci ma může propustit ze zaměstnání.Vopred děkují.

Dobrý den, rád bych se zeptal, zdali je platná vstupní zdravotní prohlídka u zaměstnance, který ji úspěšně podstoupil, avšak po uplynutí doby určité odešel a nyní bude po pár měsících znovu nastupovat. Platnost prohlídky je ještě několik let, nicméně si nejsem jistý, jestli díky přerušení PP není nutné proceduru znovu asbolvovat. Děkuji

V roce 2001 jsem byl propuštěn pro " nadbytečnost " přesto,že zam., věděl, že trpím NzP. Z neznalosti jsem neplatnost výpovědi nežaloval, jen jsem žaloval doplácení rozdílu ve mzdách. Postupem času se řeší pouze otázka - pokud nemůže být brán v úvahu plat, který postižený zaměst. pobíral u zodpovědného zam., vypočítá se rozdíl ve mzdách podle průměrného platu, ketrého by zam. dosáhl u jiného zam., kdyby NzP netrpěl. Právníci pojišťovny tvrdí, že musím předložit alespoň 5 zam., u kterých nemohu kvůli NzP pracovat, u nich se vypočítá prům.plat a z těchto 5 prům. platů se vypočítá onen zmiňovaný !průměrný plat před vznikem škody" klterý bude jako základ pro vypočítání rozdílu ve mzdách.Podle mne to neodpovídá ani logice, ani názoru NS ČR 21 Cdo 1075, 1199 apod. Prosím o názor - děkuji Holan Zdeněk

Dobrý den pane doktore, chci se zeptat jakým způsobem postupovat, když se požívání alkoholu na pracovišti v pracovní době účastní ředitel, ale i pár dalších zaměstnanců. Pracuji také na vedoucí pozici v této státní organizaci zřízenou Ministerstvem vnitra. Stává se to pravidelnou záležitostí a jelikož jednám s lidmi především policisty není pro mne tento způsob pracovní morálky důstojný. Nehledě na to, že všichni tito lidé pobírají mzdu na kterou přispívají daňoví poplatníci. Předem děkuji za vyjádření.

Dobrý den, U mého zaměstnavatele ( jsem u něho zaměstnán 33 let) jsem po 2 letech absolvoval pravidelnou lékařskou prohlídku, kde mi byla zjištěna nemoc z povolání. Pracuji s motorovou pilou, křovinořezem apod. Mám nemoc horních končetin (syndrom karpálního tunelu). Musel jsem absolvovat několik vyšetření. V současné době pracuji stále na stejné pozici (dělník) a dozvěděl jsem se, že zaměstnavatel se závodním lékařem uvažují o mém odchodu do invalidního důchodu. Rád bych se informoval, co vše můžu od zaměstnavatele čekat. Pokud se zeptám svých nadřízených, tak mi nikdo nic nechce říci. Slyšel jsem, že můžu dostat výpověď ze zdravotních důvodů. Bohužel můj zdravotní posudek je takový, že prakticky nemůžu dělat nic, ale já se tak necítím. Výpověď bych jen nerad dostal. Bude pro mě těžké sehnat jinou práci, je mi 56 let, můj lékař také dostal zprávu od závodního lékaře a bude k tomu přihlížet, pokud budu žádat o vstupní lékařskou prohlídku. Může zaměstnavatel beze mě žádat o můj invalidní důchod? I když mi nějaký přiznají, nemám šanci si s důchodem přivydělat. (vysoká nezaměstnanost a malý počet pracovních příležitostí) Moc Vás prosím o radu jak mám postupovat a na co vše mám nárok. Děkuji za odpovědi.

Dobrý den, U mého zaměstnavatele ( jsem u něho zaměstnán 33 let) jsem po 2 letech absolvoval pravidelnou lékařskou prohlídku, kde mi byla zjištěna nemoc z povolání. Pracuji s motorovou pilou, křovinořezem apod. Mám nemoc horních končetin (syndrom karpálního tunelu). Musel jsem absolvovat několik vyšetření. V současné době pracuji stále na stejné pozici (dělník) a dozvěděl jsem se, že zaměstnavatel se závodním lékařem uvažují o mém odchodu do invalidního důchodu. Rád bych se informoval, co vše můžu od zaměstnavatele čekat. Pokud se zeptám svých nadřízených, tak mi nikdo nic nechce říci. Slyšel jsem, že můžu dostat výpověď ze zdravotních důvodů. Bohužel můj zdravotní posudek je takový, že prakticky nemůžu dělat nic, ale já se tak necítím. Výpověď bych jen nerad dostal. Bude pro mě těžké sehnat jinou práci, je mi 56 let, můj lékař také dostal zprávu od závodního lékaře a bude k tomu přihlížet, pokud budu žádat o vstupní lékařskou prohlídku. Může zaměstnavatel beze mě žádat o můj invalidní důchod? I když mi nějaký přiznají, nemám šanci si s důchodem přivydělat. (vysoká nezaměstnanost a malý počet pracovních příležitostí) Moc Vás prosím o radu jak mám postupovat a na co vše mám nárok. Děkuji za odpovědi.