Výpočet pravděpodobného výdělku

Výpočet pravděpodobného výdělku Právní věta Při zkoumání „pravděpodobnosti“ podkladů pro výpočet průměrného výdělku je třeba v první řadě přihlížet k tomu, jakou práci měl zaměstnanec v rozhodném období konat, jakým způsobem byla tato práce odměňována, jaké byly podle platných předpisů (kupř. vnitřních předpisů, kolektivní smlouvy) proměnlivé složky mzdy (platu), apod. V tomto rámci lze potom -jako k určitému korektivu - přihlédnout rovněž k výši výdělků, kterých dosáhli na stejné práci spolupracovníci dotčeného zaměstnance, případně jiní zaměstnanci na práci stejné hodnoty. Zákon formou demonstrativního výčtu dává soudu k úvaze, aby při zjišťování pravděpodobného výdělku přihlédl „zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Ostatní hlediska zákon ponechává zcela na úsudku soudu tak, aby se jím stanovený průměrný výdělek skutečně jevil jako „pravděpodobný“. V tomto rámci tedy nemusí být vyloučeno -odůvodňují-li to okolnosti případu - přihlédnout i k jiným okolnostem, jestliže jsou významné pro objasnění toho, jakého výdělku by zaměstnanec v rozhodném období „zřejmě“ dosáhl. (z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4690/2009) Předmět sporu K čemu má zaměstnavatel (potažmo v soudním řízení soud) přihlížet pro účely stanovení pravděpodobného výdělku zaměstnance. Výpočet pravděpodobného výdělku v situaci, kdy se zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným, byl uznán dočasně práce nes ...