Výsledky vyhledávání v dokumentech
Bylo nalezeno 2 354 dokumentů za 0,32 sekundy
1. Osvobození dividend u transparentních entit - realita, či iluze?
Problematika tzv. transparentních entit je v posledních letech předmětem rozsáhlých diskusí mezi odbornou veřejností, a to jak mezi daňovými poradci, tak pracovníky Ministerstva financí. Jednou z mnoha otázek, které jsou v této souvislosti často diskutovány, je možnost osvobození dividend podle Směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností v situaci, kdy je dividenda vyplácena tomuto typu entity. Tento článek se snaží odpovědět na otázku, zda (a případně za jakých podmínek) je uplatnění tohoto osvobození možné.
1. Daňová transparence 1.1 Obecný koncept Detailní rozbor problematiky daňově transparentních entit je nad rámec tohoto článku. Nicméně pro pochopení navazující části, která se zabývá v úvodu zmiňovanou otázkou aplikovatelnosti osv
2. Nad judikaturou z oblasti daňového penále
Výběr ze zajímavých soudních rozhodnutí tentokrát věnujeme oblasti daňových sankcí, konkrétně penále. Nebude přitom hrát roli, zda jde o problematiku penále v „dřívějším“ slova smyslu (tedy sankci věnované pozdnímu placení daně, což znamenalo nejen pozdní zaplacení správně přiznané daně, ale i dodatečně stanovené daně, ať již na základě dodatečného daňového přiznání či na základě výsledků kontroly, a jeho výše závisela na času, který uplyne od data původní splatnosti daně). Následující judikáty budou použitelné i pro „dnešní“ stav, tedy situaci, kdy výše penále již není závislá na uplynulém času, přichází v úvahu při doměření daně na základě výsledků kontroly a činí konstantně 20 % z doměřované částky daně, popř. 5 % v případě, že je snižována daňová ztráta. Pojem penále ve smyslu sankce závislé na čase je v současné době nahrazen pojmem „úroky z prodlení“.
U všech výše uvedených pojmů je však možno vysledovat společné prvky, které ústí v závěry, jež jsou naznačené dále uváděnými rozsudky, v dalším textu budeme tedy vycházet ze souhrnného názvu „penále“, popř. „příslušen
3. Daňová správa roku 2011 v Čechách a na Slovensku
Stalo se již jakýmsi zvykem, že čtenáři tohoto časopisu dostávají poměrně čerstvé informace o vývoji daňových systémů i změnách v jiných oblastech ukládání veřejnoprávních povinností, avšak již nesrovnatelně méně se píše o tom, kdo a jak správu těchto veřejnoprávních pohledávek v praxi zajišťuje. Z toho důvodu nezaškodí malá výjimka v podobě seznámení se s organizační strukturou daňových orgánů na území České republiky a Slovenska, aby si čtenář mohl alespoň rámcově učinit představu o existenci těch správních úřadů, které pro stát zajišťují správu a výběr daní v obou těchto zemích.
I. Česká republika Základním pramenem, ze kterého vychází platná organizační struktura daňové správy, je zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚFO“). Tento zákon,
4. Česká daňová správa v roce 2011
Předmětná novelizace představuje organizační změnu, jež je prezentována coby jeden z kroků spojených s realizací projektu zřízení tzv. jednotného inkasního místa. Díky schválení novely ještě v první polovině letošního roku mů
5. Organizační složka podniku umístěná na Slovensku
Organizační složka jakéhokoliv zahraničního podnikatele představuje formu formálního zastoupení zahraniční společnosti na Slovensku. Organizační složka nemá vlastní právní subjektivitu, a všechny podnikatelské aktivity jsou proto prováděny jménem zahraničního podnikatele. Zápis organizační složky do slovenského obchodního rejstříku je stvrzením její oficiality. Organizační složka se rovněž registruje u živnostenského úřadu a jsou jí vydána živnostenská oprávnění.
Organizační složku řídí vedoucí organizační složky, který vykonává právní úkony týkající se pouze této organizační složky. Do 30 dnů ode dne zápisu do obchodního rejstříku je nutné zaregistrovat organizační složku u místn
6. Daňové souvislosti vlastnických dispozic s majetkovou účastí ...
Úvodní část předkládaného příspěvku, publikovaná v čísle 7/2010 Daně a právo v praxi, byla věnována způsobům a pravidlům stanovení nabývací ceny podílů na obchodních společnostech nebo družstvech pro účely daně z příjmů. Nyní budou rozebrány některé vybrané právní aspekty zdanění příjmů fyzických osob z převodu podílů.
Převod podílů na obchodních společnostech a družstvu Převod podílu je základní vlastnickou dispozicí s majetkovou účastí na obchodních společnostech nebo družstvu (dále jen „společnost“). Převod podílu na společnosti je dvoustra
7. Daňové řízení 1. část
Celní orgány mají u vymezených daní postavení správce daně. Kompetence spravovat konkrétní daně je celním orgánům, stejně jako v případě územních finančních orgánů, svěřena zvláštními daňovými zákony a proces daňového řízení je upraven zákonem č. 337/1992 Sb. (zákon o správě daní a poplatků). Věcná příslušnost celních orgánů při správě daní je tedy založena daňovými zákony lex specialis a místní příslušnost celních orgánů při správě daní pak je dána zákonem č. 185/2004 Sb. (zákon o Celní správě České republiky), resp. přílohami č. 1, 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb.
V daňovém řízení vedeném celními orgány rozhodují: v druhém stupni celní ředitelství tam, kde v prvním stupni rozhodl celní úřad (vyměřovací řízení), v druhém stupni Generální ředitelství cel tam, kde v prvním stupni rozhodlo
8. Zrušení registrace k DPH
Registrace k DPH znamená pro plátce poměrně náročnou administrativu a zpravidla zvyšuje konečnou cenu pro jeho zákazníky z řad neplátců. Proto je snahou některých plátců zrušit registraci k DPH. Ukážeme si, za jakých podmínek je to možné. Pro ochranu fiskálních zájmů státu může naopak správce daně tzv. z moci úřední v určitých situacích zrušit registraci plátce k DPH. Se zrušením registrace je ovšem spojena poslední nepříjemnost na poli DPH, a to tzv. dodanění, resp. snížení dříve uplatněného nároku na odpočet daně.
Zrušení registrace plátce - na žádost Plátcem se pro účely zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), rozumí osoba povinná k dani, o které tak stanoví tento zákon v § 94, nebo tzv. skupina s
9. Dlouhodobý majetek podle IFRS - praktikum (4. část )
V čísle 4/2010 časopisu Účetnictví v praxi byl zahájen seriál obsahující příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi. Pokud je to možné, jsou příklady a případové studie přímo překládány ze studijního materiálu vydávaného IASB (Training Materials for IFRS for SME), který se vztahuje na malé a střední podniky. V některých případech však pouhý překlad materiálů není možný, protože IFRS pro SME obsahuje oproti „plným“ IFRS určité rozdíly. Tak je tomu i v případě oceňování investic do nemovitostí, protože IFRS pro SME pro ně požaduje pouze jednu oceňovací základnu - fair value1. Neobsahuje tedy možnost volby, která existuje v IAS 40 Investice do nemovitostí. Protože je náš seriál zaměřen na „plné“ IFRS, bylo nutno pro účely tohoto příspěvku příklady obsažené ve zmíněném materiálu výrazně upravit.
ÚČTOVÁNÍ A OCEŇOVÁNÍ INVESTIC DO NEMOVITOSTÍ PODLE IAS 40 INVESTICE DO NEMOVITOSTÍ Prvotní ocenění investic do nemovitostí Investice do nemovitostí se prvotně oceňují v pořizovací ceně, která obsahuje i vedlejší náklady spojené s
10. Finanční majetek (cenné papíry a podíly)
V sérii článků o metodickém řízení účetnictví u podnikatelských subjektů se dnes zaměříme na finanční majetek. Uvedeme si stručně, jaké jsou závazné postupy stanovené právními předpisy platnými v ČR a jaké jsou možné postupy stanovené vnitřním předpisem.
Finanční majetek v souladu se závazným členěním aktiv v rozvaze tvoří: B. III. Dlouhodobý finanční majetek B. III. Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cen
Dostupnost
Dostupné
- V rámci Vaší licence není dostupný žádný zdroj.
